O legendě a historické skutečnosti kolem Alžběty Báthoryové, o malíři Caravaggiovi i o instruktorech angličtiny mluvili režisér Juraj Jakubisko a jeho manželka a producentka Deana na tiskové konferenci po premiéře historického velkofilmu Bathory.
FOTOGALERIE: ZDE
„Ani mezi historiky není jasno, zda Báthoryová skutečně vraždila své poddané panny," vysvětloval režisér důvody, které ho vedly k tomu, že osobnost, jež vešla do lidových pověstí jako Čachtická paní, ukazuje ve zcela odlišném světle: jako oběť doby i intrik. „V jejím životě je tolik bílých míst, že je pro umělce ideální," dodal Jakubisko s tím, že jeho film má být také oslavou uherské říše, která na přelomu 16. a 17. století odolávala tureckým nájezdům. „Báthoryová je přitom modelem mnoha tehdejších bohatých a mocných žen, které přišly o manžela: obvykle byly vypuzeny, odsouzeny či rovnou popraveny. Doba, kdy vládli muži s meči, ženám nepřála."
Dvouapůlhodinový film je sestřihem mnohahodinového materiálu, přičemž producentka Deana Jakubisková uvažuje i o televizní verzi: mohlo by jít o dva až tři díly v celkové délce nejméně tři hodiny. Zájem už projevila Slovenská televize, ani ČT se podle svého výrobního ředitele Myslíka jednání o televizní verzi nebrání. Už nyní je film rozdělen na tři části, které mají být podle režiséra i autora scénáře žánrově odlišné: „První je jakýmsi romantickým milostným příběhem, v druhé do popředí vystupují prvky bílé i černé magie a poslední by se dala označit jako historický politický thriller s akčními prvky."
Jakubisko s historickými skutečnostmi pracoval volně, podle svých slov však dbal na to, aby vše bylo teoreticky možné. „Například slavný italský malíř Caravaggio skutečně po smrti svého přítele na tři roky zmizel - a klidně se tedy mohl dostat do Uher." Malířovy obrazy navíc Jakubiska inspirovaly k mnoha scénám a dokonce si i herečky epizodních rolí vybíral tak, aby odpovídaly Caravaggiovým modelům. Také „pátrající" mniši v podání Bolka Polívky a Jiřího Mádla využívají vynálezy, které několik málo let předtím navrhl Leonardo da Vinci.
Nezvyklé bylo natáčení v angličtině, a to nejen pro české herce, z nichž většina využívala speciálních instruktorů. Také rodilí mluvčí byli vedeni k „nářeční" angličtině, což podle tvůrců dobře odráží jazykovou pestrost tehdejší uherské říše. „Trochu jsme se toho báli, ale při zkušebních projekcích v USA právě množství neobvyklých dialektů ocenili," řekla Deana Jakubisková.
Film je již prodán pro distribuci ve většině zemí střední a východní Evropy, producentka má zájem i na jeho prodeji do Ameriky a Asie.
Foto: Karel Šanda a kviff.com
