Herecký štamgast Bronislav Poloczek

"Plány revanšistu zhati naši vepři boubelati," opakuje se silným ostravským přízvukem kapitán Ořech ve filmu Černí baroni heslo, kterým švejkující vojín Kefalín vybavil improvizovaný výběh pro prasata, jejž zřídil v objektu kasáren. Kapitánu Ořechovi se štěpný veršík líbí, spokojeně pokývá hlavou a o škodolibé ironii, kterou Kefalín do hesla vložil, nemá ani ponětí.

Bronislavu Poloczkovi, který zemřel dnes ve věku nedožitých 73 let ve vinohradské nemocnici a který postavu kapitána Ořecha ve filmu Zdenka Sirového ztvárnil, podobně hřmotní, halasní, tak trochu pomalu chápající, ale v jádru vlastně docela dobrosrdeční chlápkové šli velmi dobře. Vzpomeňme například na statkáře Pešáka v seriálu Život na zámku, na něhož doktor Král v podání Tomáše Töpfera nastraží léčku, aby získal kýžené právo užívat příjezdovou cestu na svůj zámek.

Nebo asi nejslavnější Poloczkovu televizní roli, topiče Tomáše Babulu, štamgasta ze seriálu Hospoda. "Taky by ti huba neupadla, kdybys řekl PAN Babula," ohradí se pokaždé trochu mrzutě, když ho někdo osloví jen příjmením. I tenhle hospodský bratr, pro něhož třicet piv za večer není žádný problém, měl totiž svou důstojnost.

A ještě jedna role se mi okamžitě vybaví, řekne-li se Bronislav Poloczek: popelář Doolitle v Shawově Pygmalionu, kterého hrál na prknech Národního divadla. Opět postava jako kdyby ji autor přímo psal na něj. Zemitý, lidový, ale nikdy zbytečně vulgární a samozřejmě s vrozenou hrdostí. Byť trochu ušpiněnou od smetí.