Tuzemská klubová scéna zažila od roku 1989 rozkvět, krizi a v současné době i nový vzestup. Mezi některými provozovateli však panují obavy ze zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Snaha o udržení vysoké návštěvnosti vede majitele k multižánrové dramaturgii, přesto ještě existují kluby s úzkou žánrovou nabídkou.
Právě před 25 lety byl v Praze otevřen legendární rockový klub Bunkr. Jeho éra skončila policejním uzavřením 21. ledna 1997. Podle kytaristy a skladatele Ondřeje Fencla, který tuzemské kluby obráží například s formací Hromosvod, v trojici s Vladimírem Mertou, Janem Hrubým nebo skupinou 5P Luboše Pospíšila, bylo ještě před deseti lety zavírání klubů trendem.
"Internet se stal součástí každodennosti, lidé přestali chodit na muziku, respektive přestali na ni chodit jen tak, začalo se chodit na 'značky', rozjely se rádiové formáty. Před zhruba pěti lety začaly kluby zase růst, objevili se hudební mecenáši, kteří si pro radost a bez dotací měst začali stavět dobře udělané klubíky. Ne pro výdělek, ale protože na to měli a chtěli si pozvat svoje oblíbené muzikanty," uvedl Fencl.
Hudebník dodal, že pro příští sezonu platí už zase opačný trend kvůli EET. "Zejména pro pořadatelské matadory, kteří byli rádi, když jim to vyšlo nula od nuly, je tohle poslední kapka. Nechce se jim do nesmyslné byrokracie," prohlásil Fencl.
Před čtvrt stoletím byl v Praze otevřen legendární rockový klub Bunkr. Jeho éra skončila policejním před téměř 20 lety. Soudní příkaz iniciovala městská část. Místním obyvatelům vadil především hluk a policie upozorňovala na dealery drog v jeho prostorách. Z bývalého rockového klubu je dnes služebna pro městské strážníky. Kvůli hluku v nočních hodinách mělo před časem problémy i pražské Rock Café. Problém vyřešila instalace odhlučnění.
Nabídka klubových prostor, které dávají příležitost začínajícím hudebníkům, známým interpretům, divadelním souborům, diskotékám, filmovým projekcím či besedám patří ke kulturnímu životu větších měst a obcí. Jejich historii na začátku letošního roku ukázala v pražském Popmuseu výstava s názvem Sklepy plné hluku-Hudební kluby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v devadesátých letech. Expozice navázala na loňskou výstavu U nás ve sklepě s podtitulem Pražské hudební kluby, bary a knajpy devadesátých let, která mapovala období od prvních měsících roku 1990 a končila uzavřením klubu Bunkr.
Vedle Bunkru zanikly i další známé pražské kluby, jako byly Alterna Komotovka, Borát, Belmondo nebo U Zoufalců. Skončily i mnohé provozovny mimo Prahu, jakým byla například jihlavská Avantgarda, v letech 1990 až 2003 nejstarší hudební soukromý klub mimo hlavní město. "Hudební kluby mimo Prahu možná neměly takový věhlas a mediální odezvu. Jejich osudy jsou ale možná pestřejší a dramatičtější, protože chléb provozovatele stánku alternativních hudebních žánrů na malém městě byl v mnohém tvrdší než ten v metropoli," podotkl ředitel Popmusea Radek Diestler.
Kluby, do nichž se vejde několik stovek lidí, bojují o návštěvníky rozmáchlou dramaturgií. Přesto zejména v Praze existuje několik stylově zaměřených klubů. Například industriální holešovický Cross, rockové Futurum na Smíchově nebo Jazz Dock umístěný přímo na hladině Vltavy. Mezi desítkami pražských klubů jsou zavedené značky jako Roxy, Rock Café či klub Exit Chmelnice. Mimo Prahu jsou mezi návštěvníky i interprety oblíbené kluby Sono, Semilasso a Fléda v Brně, AC Klub v Liberci, Hudební bazar v Ostravě, Buena Vista Club v Plzni nebo olomoucký U-Klub. "Je-li řeč o vybavenosti klubů a o místních zvukařích, tam platí potěšitelná vzestupná tendence. Je to lepší a lepší," dodal Fencl.
