Právě vydaná výpravná kniha Taková byla 90. léta je skvělou jízdenkou do první porevoluční dekády. Nad více než třemi sty snímky se nostalgie střídá s údivem nad divokostí doby, která zrodila kuponovou privatizaci, Jágra i Kajínka.
Jak vypadal a kdy si vydělal milion korun první soukromý čistič bot, který po sametové revoluci leštil lakýrky na Václavském náměstí? Proč stál mobilní telefon 60 tisíc korun a kuponová knížka 1035 korun? S kým pil prezident Havel absint v kavárně Slavia? A proč dnešní teenageři považují "devadesátky" za super časy, v nichž prý bylo možné cokoli Publikace Taková byla 90. léta z nakladatelství Empresa Media hledá k uvedené době klíč celkem v jedenadvaceti kapitolách. A hlavně s pomocí více než 300 dobových fotografií opatřených originálními komentáři.
Lunetic, Sarajevo a slimáci
Díky výmluvným citacím z tehdejšího tisku posílá více než čtyřsetstránková kniha čtenáře přímo do víru dění, kde si vedle významných událostí prožijí i všední okamžiky. Autoři míchají události z nejvyšších pater politiky s každodenní realitou, vážné věci střídají bizarní.
Čtenáři se podívají do tváří fanatických fanynek teplické kapely Lunetic i do rozjařených očí prezidenta Václava Havla, když na česko-rakouském plese požádal o tanec herečku Dášu Veškrnovou. Připomenou si dramatický rozpad Československa a unikátní záběry zoufalých politiků v atmosféře protičeskoslovenských demonstrací i kuponovou knížku, která se stala nejprodávanějším bestsellerem Václava Klause. Podívají se na první sériové vrahy a nasají atmosféru na Staroměstském náměstí těsně po prvním výbuchu nástražné bomby.
Kniha nahlíží také do světa a připomíná balkánské peklo při rozpadu Jugoslávie, aby se záhy vrátila do domácích "válek". K utahování opasků, k takzvané bamberské aféře či sarajevskému atentátu nebo k opoziční smlouvě a malé kuponové privatizaci, kterou převážně realizovali veksláci, hospodští a estébáci.
Nízké se střídá s vysokým a kapitola Muzeum devadesátek resuscituje zapomenuté předměty denní potřeby (kazetový magnetofon, kolkované bankovky, psací stoj či tamagoči), zatímco jiné oddíly publikace upomínají na roztodivné společenské, kulturní a sportovní počiny i omyly. Na oscarového Kolju, kladenskou Poldi nebo šikanu v armádě, v níž nováčci museli před mazáky předvádět slimáky.
Kožený, Magor i Bowie
Komu je kolem padesátky, vzpomene si nad knihou na mladický elán. Kdo je mladší, vybaví si leccos ze studentských let či školních lavic, ti ještě mladší poznají zvláštní éru. Nezkrotné, divoké a často i nebezpečné, přesto výjimečně svobodné devadesátky. Čtenář spolu s prezidentem Václavem Havlem pozdraví tehdejší hlavy západních mocností, záhy už se ale projíždí limuzínou s elitami pražského podsvětí a nahými dívkami.
Zažije koncert Depeche Mode i Davida Bowieho a spolu s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem pragmaticky rozporcuje Československo. S Jaromírem Jágrem vyhraje olympiádu v Naganu a s Viktorem Koženým uzavře během kuponové privatizace pakt, z něhož má kápnout desetinásobek. A nakonec v kapitole Kulturní statky recituje básně Ivana Martina Jirouse čili Magora a je přítomen křtu knihy Účastníci zájezdu z pera Michala Viewegha. Ano, publikace Taková byla 90. léta je sice zájezdem do devadesátých let, nikoli ale retro výpravou. Knížka chce být objektivním zrcadlem doby, které ukazuje i tehdejší zásadní přehmaty. Mnohé z nich společnost nepřestaly bolet ani ve druhé dekádě 21. století.
