Po pouhém půlroce, stále ještě v rámci série Tour Of The Universe, se Depeche Mode znovu vrátili do Prahy. Jestliže loňské open-air vystoupení ve vršovickém Edenu mělo určité stíny, tentokrát kapela předvedla naprosto bezchybný koncert. A jen mimoděk tak potvrdila svou pozici jedné z nejoblíbenějších zahraničních koncertních jistot u nás.
Aby bylo jasno - červnové vystoupení v Edenu rozhodně bylo nad běžným průměrem, obzvlášť ve srovnání s mnohými, podobně dlouho existujícími kolegy. Ani členové Depeche Mode pochopitelně nemládnou, nicméně v Edenu se evidentně nenacházeli v nejlepším rozpoložení, a navíc byli nuceni hrát většinu setu za světla, což jim rozhodně neprospělo. Tentokrát, ve zcela vyprodané vysočanské O2 areně, vše dopadlo naprosto ukázkově.
PODÍVEJTE SE: OBRAZEM: Depeche Mode znovu v Praze
Při Nitzer Ebb, které si britské legendy tentokrát přivezly s sebou, to v předsálí vypadalo, jako by nikoho nezajímali. Uvnitř samotné haly tou dobou už ale bylo slušně zaplněno, a i když bylo patrné, že nejsou těmi, na které téměř všichni přišli, vsadili na méně agresivní a melodické skladby a zahráli velmi solidní set. Publikum je po právu nejen neodzívlo, ale odměnilo na předkapelu celkem přívětivou reakcí.
Už od samotného začátku se vystoupení hlavních hvězd neslo v plném nasazení. Nasvícení i projekce tentokrát vyzněly o sto procent lépe než minule a už úvod koncertu, kdy se na plátně při úvodní In Chains objevila vlevo tvář zkušeného kmeta a vpravo malého chlapce, a obě se postupně a zvolna proměňovaly každá v tu druhou, byla velmi působivá. Skutečná jízda však nastala až s následující Wrong, hitem aktuálního alba, při které ostré záblesky světel bodavě namířených přímo do publika, působily až fyzickou bolest.
Vzápětí došlo na to, co předem slibovali skalní fanoušci, organizovaní v agilních fanklubech - temnotu haly prozářily různobarevné světelné tyčinky a už v ten moment bylo jasné, že magická atmosféra, přelévající se mezi pódiem a publikem, tu není náhodou. Skupina se tentokrát nacházela ve skvělé formě, a na nikom z kapely vůbec nebylo znát, že už je devátý měsíc na turné.
I tentokrát se rafinovaně střídaly „pouhé" detailní záběry muzikantů, promítané na plátno, často počítačově okořeněné filtry s předem připravenými konkrétními a nápaditými projekcemi. Situace, kdy celé pozadí za pódiem tvořilo oslnivé bílé světlo pouště a mezi z dálky drobnými postavami muzikantů prolétali obrovští černí ptáci nebo na obrovskou polokouli, která vévodila scéně, byla promítána jakási planeta v podobě pomrkávajícího oka, proměňovaly už tak velmi dobrou show ve vizuální lahůdku.
Zatímco Dave Gahan byl tradičně veselý, stále v pohybu, a občas vyběhl i na molo zasahující do publika a neodpustil si ani své pověstné mávání stojanem, Andy Fletcher za klávesami vyhlížel nenápadně a často nezúčastněně, jako kdyby byl pouhým najatým hudebníkem. To Martin Gore, který v Edenu působil ztrápeně a naštvaně, tentokrát čile pendloval mezi kytarou a klávesami, byl soustředěný i procítěný, často se pěvecky ke Gahanovi připojoval, a když uprostřed setu došlo na jeho dvě pěvecká sóla, jen za doprovodu kláves, blýsknul se nejen vynikající hlasovou kondicí, ale hlavně po bouřlivém aplausu tvář roztáhl v až blažený výraz a nadšený úsměv.
Ačkoliv jsou samozřejmě Depeche Mode kapela v prvé řadě elektronická, díky naprosto čistému zvuku, tentokrát také dobře vyzněly Gorovy kytarové vyhrávky i několik funkčních sól. Při předposlední, kosmonautickou projekcí podpořenou Enjoy The Silence a poslední, ještě bouřlivěji přijatou Never Let Me Down Again už měla skoro celá hala ruce nad hlavou.
Pětice muzikantů tentokrát do Prahy přivezla nejen naprostou profesionalitu a po všech stránkách dotažené a vydařené vystoupení, ale díky věrným fanouškům i parádní ukázku, jak výborně to může fungovat, když publikum jen pasivně nekonzumuje, ale prostě si večer užívá společně s kapelou. Rozjetý večírek, jaký není k vidění a slyšení každý den by měli mnozí kolegové absolvovat povinně.
Hned čtyři přídavky, zahájené dalším Gorovým pěveckým sólem v One Caress a dokonale završené nesmrtelnou Personal Jesus zastihly halu roztančenou tak, že netřeba pochybovat o tom, že až přijedou Depeche Mode příště, vstupenky z předprodejů znovu zmizí rychlostí blesku.
Foto: Karel Šanda
