Knižní novinky: vědci, Mašíni, ocet

Když česky vyjde nějaká kompilace o významných osobnostech historie, umění, vědy nebo třeba sportu, má našinec sklony hledat mezi vybranými nějakého toho Čecha. Obvykle marně.

Český patriot bude zklamán i při pročítání seznamu stovky jmen, který sestavil kolektiv Encyklopedie Britannica v knize 100 nejslavnějších vědců. Její původní název mimochodem zní The 100 Most Influential Scientist neboli 100 nejvlivnějších vědců, což zní méně pouťově, zato se tím dává najevo jedno z kritérií výběru.

Doufejme, že tato jistě marketingově vynucená nepřesnost není jedinou, jíž se překladatelka Libuše Čižmárová dopustila, dost výhrůžně vypadá úvodní informace, že "Encyklopedie Britannica nenese odpovědnost za případné nepřesnosti vzniklé překladem".

Ti Britové...

A kdo se do elitní stovky probojoval? Po pravdě řečeno, ta sestava je orientovaná takřka výhradně na „západní", tedy převážně západoevropské a americké vědce, z Asie tu jsou jen tři: starověcí Al-Chorezmí (matematik a astronom, tvůrce arabských číslic a algebraických pojmů) a filozof a lékař Avicenna a pak také u obecně málo známý geniální indický matematik Srinivasa Ramanujan (1887-1920) ale to asi hlavně proto, že byl jako první Ind zvolen do britské královské společnosti. Z Rusů jen autor pověstné tabulky prvků Mendělejev, jeden Polák (samozřejmě Mikuláš Koperník) taky je tu Nikola Tesla, který se narodil v Srbsku (když bylo součástí Rakouska), ale ten je vnímán jako Američan. Anglosaská jména výrazně převládají. Co byste taky čekali od nafoukaných Britů, že...

Kyselé je dobré

Na mnohem tenčí led než sestavovatelé populární encyklopedie, se pustil dokumentarista Miroslav Kačor, který získal pocit, že bratři Mašínové jsou v poslední době příliš glorifikováni a když mu žádná televize na toto téma nechtěla zaplatit dokumentární film, pustil se do psaní knihy.

Tu pod názvem Svědomí hrdinů vydalo nakladatelství Rybka Publishers a Kačor tu dává prostor potomkům, přátelům a známým těch, které Mašínové při své odbojové činnosti zabili. Důležité jsou archivní dokumenty, které také přetiskuje, zejména výslechy zatčených členů skupiny Ctibora Nováka a Václava Švédy.

Kačor se snaží působit objektivně, v závěru se však pouští do divokých spekulací: například, že divoké kousky Mašínům mohly projít jen proto, že o nich věděla Státní Bezpečnost...

O něco méně provokativní tvrzení si dovolila americká novinářka Cal Oreyová, která v knize Zázračná síla octa tomuto ochucovadlu (přesněji červenému vinnému octu a jablečnému octu) připisuje mnoho léčivých a hubnoucích účinků.

Samozřejmě si jím nesmíte zalít tlačenku nebo utopence - jako obranu proti těmto českým pochoutkám ostatně lze použít jeden z mnoha receptů, které Oreyová uvádí v druhé části publikace.

Pravidelný informativní text o knižních novinkách nemá recenzní charakter a ani výběr titulů není doporučující.

Foto: archiv