Ministr kultury v demisi Václav Jehlička jmenoval na šest let ředitelem Památníku národního písemnictví Zdeňka Freislebena. Oznámili to zástupci Společnosti přátel PNP, která Jehličku v březnu vyzvala k vypsání konkurzu na místo ředitele. To však ministr neudělal.
Freisleben v památníku dlouho pracoval a poté jej vedl jako pověřený ředitel od té doby, co se jeho minulý šéf Pavel Hazuka stal loni na podzim ředitelem Národní knihovny. V jeho případě Jehlička uplatnil stejný postup - také nejprve pouze pověřeného Hazuku jmenoval za dva měsíce ředitelem knihovny bez výběrového řízení. Ministr má na takové jednání právo, konkurzy však dávají těmto krokům větší transparentnost.
Hazuka i Freisleben jsou jmenováni na dobu šesti let. Freisleben byl jmenován 1. dubna, potvrdil mluvčí ministerstva Jan Cieslar.
Ministerstvo kultury spravuje tři desítky příspěvkových organizací, Památník národního písemnictví je jednou z nich. Jehlička chtěl všechny jejich ředitele, kteří mají časově neomezené mandáty, podrobit konkurzům a jejich vítěze jmenovat právě na šest let. Výběrová řízení se podle ministerstva připravují, v blízké době se ale pravděpodobně žádné další neuskuteční.
ČTĚTE TAKÉ: Konkurz na Knížákův post se odkládá, Jehlička to nestihne
Společnost přátel PNP vznikla loni, kdy ministerstvo řešilo, zda památník nesloučí s jinou institucí, údajně kvůli finančním úsporám. Po vlně odporu odborníků ministr instituci zachoval, postavil však do jeho čela Hazuku, který nahradil dlouholetou ředitelku Evu Wolfovou.
Chystaný depozitář v Terezíně: podle kritiků nebude bezpečný
Památník poté, co stát počátkem 90. let vrátil premonstrátům jeho dosavadní sídlo Strahovský klášter, hledá nové prostory. V roce 2005 vláda rozhodla o převodu objektu bývalého čínského velvyslanectví v Bubenči a v roce 2006 přidala ještě jeden objekt. O ně se však památník soudí s Prahou. Sbírky památníku jsou dnes umístěny na devíti místech v zemi.
Ministerstvo věří, že se pro památník podaří vybudovat centrální depozitář v Terezíně. Město má mnoho nevyužitých objektů zbylých po své vojenské minulosti a navíc poškozené povodněmi v roce 2002. Vláda pro řešení této situace zřídila zvláštní skupinu a ministerstvo kultury zařadilo projekt na obnovu dvou objektů, areálu bývalé nemocnice a sousedící jízdárny do seznamu možných žadatelů o peníze ze strukturálních fondů EU. Cena projektu je přibližně 500 milionů korun.
Odborníci však upozorňují, že prostory v Terezíně leží v zátopové oblasti a žádná protipovodňová opatření nezaručují, že by v budoucnu nemohly být cenné archiválie poškozeny. Ministerstvo ale věří, že obnova někdejších protipovodňových kanálů s dalšími opatřeními zaručí bezpečnost.
Foto: archiv Týdne
