Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala britská spisovatelka Doris Lessingová. Rozšířila tak nepočetný seznam žen (celkem jedenáct za více než sto let), kterým se tuto nejslavnější literární cenu podařilo získat.
Lessingová (narozena 1919 v Kérmanšáhu v Persii, dnešním Íránu jako Doris May Tylerová) má mnoho společného s poslední laureátkou Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekovou: zejména radikální politicko-společenské názory a jejich zakomponování do díla. Švédská akademie věd to formulovala takto: cenu získala za to, jak „na základě ženské zkušenosti zkoumá rozdělenou civilizaci se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou".
Lessingová vyrůstala v jihoafrické britské kolonii Jižní Rhodesie (dnes Zimbabwe) v rodině zmrzačeného veterána první světové války, která se snažila v Africe farmařit a zároveň vést „civilizovaný" život v britském stylu. Sama své dětství popisuje jako „nevyzpytatelnou směs mála radostných a mnoha bolestných chvil". Školu ukončila ve třinácti letech, dál se vzdělávala sama. V patnácti uprchla před přísně konzervativní matčinou výchovou, pracovala jako zdravotní sestra a začala psát své první literární texty; několik jich vyšlo v jihoafrických časopisech.
V roce 1937 se poprvé vdala, z obavy, aby se nezačala podobat matce, však rodinu se dvěma dětmi v době druhé světové války opustila a stala se členkou komunistické skupinky, kterou vedl uprchlík před nacisty Gottfried Lessing. Ten se stal jejím druhým manželem.
Nobelovky 2007 |
za chemii - Bernard Ertl - německý vědec obdržel cenu za výzkum chemických procesů na povrchu pevných látek, který například objasnil funkci katalyzátorů u aut nebo důvod zmenšování ozonové vrstvy.
za fyziku - Albert Fert a Petr Grünberg - francouzský a německý vědec (plzeňský rodák) za objev fyzikálního jevu, který umožnil miniaturizaci pevných disků počítačů a snadnější čtení uložených dat.
za lékařství - Mario Capecchi, Oliver Smithies, Martin Evans - Američtí vědci a britský badatel za výzkum v oblasti cílených úprav genů u savců a jeho uplatnění při objasňování příčin chorob, jako jsou rakovina nebo cukrovka. |
Poválečný nástup komunismu v Evropě ovšem Lessingovou zčásti vyléčil z dosud nadšeného přesvědčení: s manželem, který se mezitím účastnil zakládání komunistické Německé demokratické republiky, se rozvedla a se synem z tohoto manželství se odstěhovala do Londýna, kde v roce 1949 publikovala první, do značné míry autobiografický román Tráva zpívá (česky vyšel 1974). Úspěch knihy započal její kariéru spisovatelky z povolání: doposud publikovala přes padesát knih (v nejplodnějším období i dvě ročně) románů, divadelních her, povídek i knih pro děti, eseje i autobiografii, spolupracovala na libretu opery Philipa Glasse podle svého románu Sňatky mezi zónami Tři, Čtyři a Pět.
V padesátých a šedesátých letech to byla pentalogie Děti násilnické doby (jakýsi utopický bildungsromán o hrdince Martě Questové - quest lze přeložit jako úkol či poslání). Knihy i vystupování ostře zaměřené proti chování bílých osadníků na africkém území vyprovokovaly vlády Jižní Rhodesie a Jihoafrické republiky k tomu, že jí zakázaly vstup do země. V sedmdesátých letech publikovala fantastické knihy na pomezí snu, do značné míry inspirované učením perských mystiků súfijců, od roku 1979 se vydala do žánru sci-fi další pentalogií Archivy hvězdy Canopus v souhvězdí Argos: jedná se o kosmickou kroniku mimozemské civilizace, která začíná zkázou prehistorické Země.
Lessingové biografisté jako nejvýznačnější pozdní romány uvádějí Hodnou teroristku z roku 1985 o levicově radikální mládeži v éře thatcherismu a Páté dítě (1988), příběh abnormálního dítěte s hororovými rysy; román se dočkal pokračování v roce 2000 (Ben, ve světě). Prozatím posledním románem je dystopie Příběh generála Danna (2006), pokračování knihy Mara a Dann z roku 1999. Dosud nikdy nezískala žádnou světově významnou literární cenu, jednou byla (v roce 2005) nominována na Man Booker Prize.
Čtěte taky: Románový syntetik z Bosporu o loňském vítězi Nobelovy ceny
Česky vyšly čtyři výbory z autorčina díla v letech 1961-1970 (Africké povídky, Mraveniště, Hra s tygrem, Muž a dvě ženy) a zmíněná prvotina. Od roku 1974 nebyla do češtiny přeložena ani jedna její kniha.
Foto: AP
