Pohled na kulturní a duchovní kořeny, z nichž vyrůstá současná ruská politika, nabízí ve své nové knize literární historik Martin C. Putna. Na vybraných literárních a uměleckých dílech Putna vysvětluje hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, které vedly od svatého Vladimíra k Vladimiru Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot.
Kniha Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity vychází v době, kdy Rusko prosazuje své mocenské nároky na Ukrajině a obnovuje svůj vliv ve střední Evropě včetně Česka, uvádí o své novince nakladatelství Vyšehrad.
Martin C. Putna přinese v pátek 30. ledna ve 13.00 osobně na Hrad jeden podepsaný výtisk knihy. Jako dar pro Miloše Zemana, aby měl napříště pro svoje výroky o Rusku a Ukrajině relevantní zdroj informací, sdělil Putna.
Putna patří k Zemanovým kritikům, prezident ho zase odmítal jmenovat profesorem, oficiálně kvůli jeho údajně nevhodnému chování na veřejnosti. Nakonec i po veřejné kritice dekret podepsal, nezve ale například na Hrad na oslavy 28. října rektora Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity, který se tehdy Putny zastal.
Svou knihu Putna také 29. ledna vpodvečer představí v barokním refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí v Praze 1 za účasti předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, novinářky Petry Procházkové a bývalého velvyslance v Rusku Luboše Dobrovského. "Konečně kniha o vývoji ruské spirituality, která vychází ze znalosti a hlubokého pochopení ruských dějin. V době, kdy se o Rusku mnoho mluví a píše, výhradně však z úhlu dnešní politiky, ať již kladně, nebo záporně, je blahodárné zabývati se samotnými kořeny," řekl ke knize Schwarzenberg. Během následujících týdnů bude autor přednášet o tématu knihy v dalších městech.
Putna v úvodu knihy připomíná, že české pohlížení na ruské duchovní kořeny má svoji dlouhou tradici - od romanticky rusofilské reprezentované Kollárovou Slávy dcerou přes kritickou a analytickou (Karel Havlíček Borovský: Obrazy z Rus; Tomáš Garrigue Masaryk: Rusko a Evropa), unionismus směřující k jednotě východní a západní církve, obdiv české levice (Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Julius Fučík) až po disent, který se snažil v samizdatu uvádět překlady zakázaných ruských autorů.
Připomíná, jak se po pádu komunismu na pražskou filozofickou fakultu vrátili rusisté dříve zavržení a začali vštěpovat studentům nové pojetí české rusistiky: "Český rusista nemá být tím, kdo miluje, obdivuje a do Čech chce přivádět všechno ruské; zvláště pak není podporovatelem ruského a sovětského imperialismu. Český rusista má být tím, kdo ruské kulturní souvislosti hluboce zná - a díky tomu je schopen je kriticky hodnotit," říká Putna.
Kniha podle nakladatele vysvětluje hlavní body ruských kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes.
