Na Ježkovu hudbu či Vančurovy knihy vypršel copyright

Hudební dílo Jaroslava Ježka nebo literární dílo spisovatele Vladislava Vančury a některých dalších autorů se smějí od Nového roku volně hrát, kopírovat nebo předčítat. Tak jako každým rokem i letos od 1. ledna zanikla podle zákona majetková práva k dílům těch autorů, kteří zemřeli před 70 lety. Oslovení nakladatelé se však shodují, že tato díla většinou už nejsou prodejně atraktivní. Poukazují obecně i na chyby ve volně dostupných textech na internetu, které vytvářejí problémy například v aplikacích elektronických čteček.

První leden, takzvaný Public day čili den volné tvorby letos připomíná 70. výročí úmrtí autorů, které v roce 1942 zavraždili nacisté. Právě mezi ně patří Vančura, jenž byl popraven za heydrichiády.

Nakladatelství Carpe diem například loni vydalo elektronicky Vančurovu knihu Markéta Lazarová. Na trhu byla dostupná zhruba čtyři měsíce, poté ji však stáhlo kvůli korekturám. Podle vydavatele Michala Huvara se její prodej obnoví až letos v březnu. "Nemyslím si, že by autor 70 let po smrti měl být zadarmo. Bohužel texty, které kolují v éteru, nejsou dobře připraveny. Například Babička je opravdu hrůzná, navíc i e-kniha vyžaduje určitou přípravu," řekl Huvar. Na e-knihách volně dostupných autorů se podle něj zbohatnout nedá. Prodává je za 39 nebo 49 korun. Po odečtení nákladů na distribuci, které činí zhruba 30 procent a 20 procent DPH, získá vydavatel z původní ceny polovinu.

Zájem konkrétně o Vančuru je podle nakladatelství Dokořán průměrný. Loni vydalo Rozmarné léto v nákladu 2 tisíc kusů a další už neplánuje. "Díla, která jsou volná, většinou velký prodejní potenciál nemají," reagoval Marek Pečenka z nakladatelství Dokořán. Jako příklad uvedl dílo Karla Čapka, jež se uvolnilo před třemi lety. Nikdo z Čapka už bestseller neudělal, poznamenal.

Sedmdesátiletá ochranná lhůta autorských práv, která platí pro většinu zemí Evropské unie, uplynula u spisovatele Daniila Charmse, Bruna Schulze, Roberta Musila, malíře Granta Wooda a u hudebního díla skladatele Ježka. Právě u něho je však dílo volné pouze z hlediska hudebního, nikoli textového.

"V případě, že někdo užije čistě hudebních děl vytvořených panem Ježkem v pozměněné (dodatečně) upravené podobě, není nutno získat k těmto úpravám souhlas nositelů práv (autora, dědice či nakladatele) a uživatel nemusí žádat OSA o licenci k užití takového díla spojené s platbou autorských poplatků," řekl Tomáš Drtina z Ochranného svazu autorského. U děl, která obsahují "volnou" hudební složku Ježkova díla ve spojení s texty jiných autorů, kteří stále podléhají autorské ochraně, například Voskovce a Wericha, je podle něj nutné žádat OSA u udělení licence k užití těchto chráněných děl.

Pirátská strana považuje sedmdesátiletou ochranu práv za nepřiměřeně dlouhou a prosazuje její zkrácení na dobu kolem 10 let od vydání díla. Jiří Srstka z agentury Dilia však upozornil, že ochrana autorských práv je ochranou vlastnictví jako každého jiného.