Národní knihovnu, skvrnitou pyramidu, postaví Kaplický

Novou budovu Národní knihovny v Praze postaví britský ateliér Future Systems, v jehož čele stojí architekt českého původu Jan Kaplický. Zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži, ve které jej porota vybrala z téměř 400 návrhů. Soutěžní návrhy si můžete prohlédnout ve fotogalerii. 

 "Je to překvapení, možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Pro mě se tak uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka," řekl viditelně dojatý architekt.

O budově Kaplický mluví jako o nejmodernější knihovně na světě. Podle současných trendů knihovnického provozu se snaží být otevřená a vstřícná vůči uživatelům a současně citlivá vůči knihám. Objem na povrchu je minimální, veškeré technické provozy umístili architekti pod zem. Zde by se měl nacházet plně automatizovaný depozitář pro fondy čítající úctyhodných deset milionů svazků. „Každá kniha se ke čtenáři dostane do tří minut, aniž by se jí přitom dotkla lidská ruka,“ tvrdí Kaplický.

Forma stavby o devíti podlažích navazuje na Kaplického dřívější radikální hi-tech projekty organických tvarů. Autory prý inspirovalo pražské baroko, ale také elementární přírodní formy či tvary lidského těla. Zaoblená pyramida pocákaná napravidelnými skvrnami oken má u paty žlutozlatou barvu šampaňského, která směrem vzhůru bledne až do bílé. 

Fasádu pokrývají drobné aluminiové šupiny, které umocňují dojem živoucího organismu. Výškou 48 metrů budova mírně přesahuje Národní divadlo. V sedmém patře je umístěno obrovské oko, které se dívá z jedné strany na Hrad, z druhé na Staroměstské náměstí.

Vítězství v architektonické soutěži ještě projektu nazaručuje automatickou realizaci, stavět se bude na hranici památkové rezervace a vše projde standardním schvalovacím procesem. Je to ale vůbec první soutěž, která se v České republice konala podle přísných regulí Mezinárodní unie architektů, a pro návrh Future Systems hlasovala i zástupkyně UNESCO.

Řediteli Národní knihovny Vlastimilu Ježkovi se před dvěma roky podařilo vylobbovat na ministerstvu kultury dvacet pět milionů korun na architektonickou soutěž a příslib celkem tří miliard na další záměry. Instituce, kde seženete prakticky všechno, co bylo v literatuře vyprodukováno na území České republiky, do čtyř let opustí prostory skvostného, leč pro své potřeby zcela nevyhovujícího Klementina a přestěhuje se do budovy nové, na dohled Pražského hradu.

Na Letenské pláni, kde se dříve konaly vojenské přehlídky a prvomájové průvody, je pro knihovnu vyhrazena parcela o dvaceti tisících metrech čtverečních. V roce 2010 tu uživatelé najdou kompletní národní archiv, studovny, kavárny, přednáškové sály, galerii, knihkupectví nebo 1200 studijních míst s internetovými přípojkami. V obalu od Future Systems.

Futuristické vize Jana Kaplického

Devětašedesátiletý český architekt, který již léta žije v Londýně, bezpochyby patří do první světové ligy a Praha jeho projektem získá unikátní stavbu, byť zcela jistě vzbudí kontroverzní reakce, jak je to u jeho projektů zvykem. O obchodním domě Selfridges v Birminghamu, jehož plášt pokrývý na dvacet tisíc hliníkových terčů, místní mluví jako o korábu Marťanů.

O Kaplickém je známo, že nedělá kompromisy a neslevuje ze svých zásad. Dvě z jeho staveb uvedl před časem deník The Independent mezi nejvýznamnějšími stavbami současnosti. Kromě Selfridges je to i novinářská tribuna na londýnském kriketovém stadionu Lord's, za kterou byl ateliér v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou. Poloskořepina připomínající hlavu periskopu levituje nad trávníkem a přes obrovskou prosklenou čelní stěnu, která odráží slunce, poskytuje dokonalý přehled o dění na ploše.

Přestože Future Systems používá nezvyklé materiály a nové technologie, myslí taky hodně na ekologii, na využití přírodní energie a přirozeného světla. Kaplického inspiruje křehkost pavoučích sítí, motýlích křídel či rybích šupin stejně jako aerodynamické tvary lodí či letadel a aut. Kaplického tým uplatňuje poznatky z výzkumu kosmu a leteckého a loďařského průmyslu, kde byly vyvinuty nové materiály - pevné, lehké, odolné, bez spojů. Kancelář Future Systems, kterou Kaplický založil v Londýně v roce 1979, se stala jedinou britskou společností, která pracovala pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Kaplický navrhuje i nábytek, interiéry či módu.

V Česku se ateliér Future Systems zúčastnil několika soutěží, avšak neúspěšně. Před svou emigrací v roce 1968 rodák z pražské Ořechovky přece jen v Česku zanechal svoji stopu. Navrhl soukromý rodinný dům v Braníku a rampu k vile scenáristy Jaroslava Dietla. Loni mu v česku vyšly hned tři knihy: jeho zpověď o životě a názorech Album, sbírka skic od roku 1941 nazvaná Sketches či Česká inspirace, kde jako spoluautor shrnuje význačná díla českých vynálezců a intelektuálů. Jakub Skalský o něm natočil dokument Profil, který mimo jiné ukázal, jak Kaplický přes mezinárodní úspěch těžce nesl zklamání nad tím, že jeho Pražané mu nerozumějí. Podle slov jeho přátel proto o Národní knihovnu nesmírně stál.

***

V soutěži na novou budovu Národní knihovny se sešlo 355 návrhů z téměř stejného počtu zemí. Už v prvním kole bylo neobvykle podmínkou zaslání modelů. Porota, v jejímž čele se postupně vystřídali dvě slavné architektky, původem Iráčanka Zaha Hadidová a Češka Eva Jiřičná, urbanistická expertka UNESCO Irene Wiese-von Ofenová, architekti José Grinberg, Petr F. Bílek a John Eisler, environmentální expert Tony Mc Laughlin, ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu Jan Kněžínek a generální ředitel NK Vlastimil Ježek, se poprvé sešla v říjnu na pražském Žofíně, který byl prostorově schopen obsahy mnoha došlých beden pojmout.

Několikadenní maraton znamenal definitivu pro 347 návrhů.  Osm, pro členy jury stále ještě anonymních finalistů, kteří postoupili do druhého kola, pak do 6. února zaslalo propracovanější model, dvojnásobný počet výkresové dokumentace a podrobnější řešení objektů. Ve středu 28. února se porotci opět sjeli do Prahy, aby vyslovili definitivní verdikt. Nakonec dospěli k jednomyslnému rozhodnutí a vybrali návrh britského studia Future Systems. Všechny soutěžní návrhy, včetně toho vítězného, představí NK v dubnu na výstavě v Galerii Klementinum.

S vítězným návrhem se pojí odměna 160 000 eur (přibližně 4,5 milionu korun). Jako druhý nejlepší porota určila projekt britského ateliéru Carmody Groarke, který dostane 120 000 eur (asi 3,4 milionu korun). Jediný český zástupce, ateliér HŠH architekti, je třetí a dostane 70 000 eur (asi dva miliony korun). K významným architektům, kteří soutěžili, ale nedostali se do druhého kola, patří Američan Antoine Predock, Švýcar Jean-Pierre During či německý tým Scheffler und Partners.

S přispěním ČTK

Foto: Robert Sedmík, Future Systems