Malíř a rektor pražské AVU Jiří Sopko o svém díle velmi nerad mluví. Vlastně i nerad vystavuje, protože ho každá výstava „moc obnažuje".
Vernisáž, která se konala 5. září v Rudolfinu, přilákala dobrou stovku milovníků umění. Ti si lámali hlavu nad jeho novými i staršími, ale poprvé vystavenými obrazy. Napětí jeho díla - jevícího se jako pouhá hra - vychází z intenzivní barevnosti obrazů. „Vždycky mě zajímaly vztahy mezi barvami - co to udělá s barvou, když se vedle objeví jiná barva, jakým způsobem ovlivní umístění velikost plochy a vlastně celý obraz," říká Sopko.
V čem se podobají malování a sbírání hub? V jednom rozhovoru jste řekl, že pouze při těchto činnostech dokážete na vše zapomenout ...
Nejsou si vůbec podobné, ale v tom momentu - nestává se to vždycky - když se to povede, ať už je to při malování, nebo při houbaření, tak nemyslím na nic jiného. Je to rozdílná činnost, ale při obojím jdou problémy zcela stranou.
Tyhle vaše dvě vášně dokumentuje obraz Houbičky z počátku 90. let.
To jsou jedovatý houby ...
Používáte zářivé pastelové barvy, přesto mnoho vašich obrazů působí svou náladou temně až depresivně ...
Bonnard kdysi prohlásil: Ne každý pták, který krásně zpívá, je šťastný. (Francouzský malíř Pierre Bonnard: „Celui qui chante n'est pas toujours heureux." - pozn. red.)
Kromě plátna využíváte i jiné materiály, např. dřevo nebo jutu. Nacházíte v nich inspiraci?
Ano, inspirace velmi často vychází z podstaty materiálu, na který se chystám malovat. Tahle otevřenost k jiným materiálům pochází ještě z období, kdy mi scházely peníze a neměl jsem na co malovat. Takže ty pytle (jutové - pozn. red.) jsem někde sehnal za dvě koruny. Taková z nouze ctnost, ale nevadilo mi to.
Proč jste od oleje přešel k akrylu?
Já právě teď zase přicházím k oleji. Akryl opouštím, protože s ním nemůžete dlouhodobě pracovat - špatně se přemalovává. Kdežto na oleji se dá pracovat dlouho. Když uděláte něco špatně, něco, co se vám nelíbí, tak to můžete přemalovat ... a já se k obrazu vracím klidně i po dvaceti letech. Malování akrylem je jiné, trochu se to podobá práci s akvarelem: to, co tam dáte, tam zůstane. Od začátku musíte mít úplně jasno.
Výstava v Galerii Rudolfinum potrvá od 6. 9. do 18. 11. 2007.
| Jiří Sopko |
| Narodil se 20. února 1942 v Dubovém (Podkarpatská Rus). Jeden z nejuznávanějších českých koloristů, jeho práce s barvou a se světlem je ojedinělým příspěvkem na české výtvarné scéně. Vystudoval pražskou AVU (1960-1966), od 90. let zde působil jako profesor, roku 2002 byl zvolen rektorem. |
Foto: ČTK
