S tím, že v Evropské unii není všechno ideální a leccos je potřeba reformovat a změnit, souhlasí i slovenský zpěvák Miroslav Žbirka, který je po matce Angličan. "Ale tohle není touha po vylepšení, to je třísknutí dveřmi. Stavění plotů mezi zeměmi mi není blízké, takže brexit nemůžu ocenit," řekl. Většina umělců či lidí působících v kultuře, která byla oslovena, je z rozhodnutí Britů zklamaná. "Osobně je mi líto, že se Britové rozhodli opustit EU. Co to pro nás bude znamenat z profesního hlediska, zjistíme postupem času," řekl generální ředitel České filharmonie David Mareček.
"Brexit je triumfem určité omezenosti a pohledu zpět, ale nikomu to neberu. Na kampani mi vadilo, že se při ní řešilo jen to, co je výhodné. Kde je nějaká jiná idea? Já jsem dítě 60. let, nám nestačilo jen přemýšlet nad tím, co je a co není výhodné. Evropská idea sounáležitosti se úplně ztratila. Jenom se počítalo, zda se vyplatí být v EU," stěžuje si Žbirka.
V Česku žijící britský hudebník Justin Lavash je také zklamaný a smutný. "Myslím, že je škoda, že selský rozum prohrál a bigotnost vyhrála. Budu žádat ihned o irský pás, protože moje matka byla Irka. Cítím se víc jako Evropan než Angličan a chci zůstat v České republice!" řekl.
Od roku 1991 žije v České republice Bernie Higginsová, která do tuzemska z Británie přenesla dnes populární festival Den poezie. "Je to noční můra!... sledovala jsem výsledky přes noc a jsem tak zklamaná," řekla. Zmínila také možnost požádat o irský pas, irskou krev má po tatínkovi. "Myslím si, že brexit je nerozvážný, bude to katastrofa pro britskou ekonomiku, kulturu a společnost a poškodí i Evropu, pokud zažehne rozpad Evropské unie," uvedla.
Připomněla slova zavražděné poslankyně Jo Coxové o tom, že "toho, co nás spojuje, je mnohem víc než toho, co nás rozděluje". "A já si myslím, že výsledek referenda její slova popřel ve prospěch velice nebezpečného omezeného nacionalismu," doplnila Higginsová.
Historik umění Richard Drury, který se narodil ve Scarborough, žije v Praze také od počátku 90. let. Dnes působí v Galerii Středočeského kraje. Podle něj se nehlasovalo tolik o britském vztahu k EU jako o samotném principu sebeurčování. Z vlastní zkušenosti připomíná, že Britové jsou většinou tolerantní, jsou schopni vstřebávat pozitivní cizí impulzy, ale myšlenka, že jim někdo shora mluví do reality dennodenního života, je něco, vůči čemu mají odjakživa naprostý odpor.
EU se podle něj zřejmě nedokázala zapsat do povědomí mnoha Britů jinak než jako zdroj nesmyslných nařízení vygenerovaných "odněkud zvenku". "Ke ´genetické výbavě´ britské mentality patří přesvědčení o neodcizitelném právu občansky určovat dění kolem sebe. Což se teď dramaticky prokázalo," říká.
