Drážďany si připomínají 72. výročí zničení města. Při spojeneckém bombardování saské metropole ve dnech 13. až 15. února 1945 zahynulo podle nejnovějších odhadů až 25 tisíc lidí. Letošní připomínky tragédie se neobešly bez řady kontroverzí.
Drážďany si nepřipomínají pouze oběti bombardování z řad obyvatel města, ale i vlastní nacistickou minulost. Dvě umělecké instalace v centru saského hlavního města navíc vytvářejí paralelu k současnému utrpení civilistů ve válečných konfliktech i na útěku před nimi.
Vzpomínkové akce zahájil dopoledne starosta Dirk Hilbert na náměstí Altmarkt, kde položil k pamětnímu místu bílou růži. Právě na tomto místě ve středu města spálili v únoru 1945 kolem 7000 obětí bombardování.
Hilbert připomněl utrpení civilistů ve válečných Drážďanech, zároveň ale upozornil na zločiny nacismu a zopakoval i svou dřívější výzvu, aby se skoncovalo s mýtem města jako oběti. Kvůli podobné výzvě starostovi už minulý týden vyhrožovali na internetu smrtí, Hilbert proto dostal policejní ochranku.
Obraz Drážďan jako nevinného města vyvrátila už v minulosti řada historiků. Nejenže byly Drážďany baštou nacistů, byly i důležitým dopravním uzlem a sídlem řady zbrojních podniků. Kritici namítají, že cílem náletů nebyly dopravní stavby a továrny, ale historické centrum "Florencie na Labi", a že bombardování bylo plošné.
Že v Drážďanech nežili v době bombardování jen zcela nevinní němečtí civilisté, si obyvatelé města připomněli mimo jiné v urnovém háji Tolkewitz, kde skončily ostatky tisíců psychicky nemocných a postižených lidí zavražděných nacisty během války v nedaleké Pirně. Na dalším místě vzpomínali lidé na deportace drážďanských Židů do koncentračních táborů.
Letošní vzpomínkové akce se neobešly bez řady kontroverzí. Před několika dny vyvolalo debaty odhalení instalace nedaleko kostela Panny Marie (Frauenkirche), která prostřednictvím tří kolmo vztyčených linkových autobusů připomíná útrapy civilistů v severosyrském Aleppu. Proti dílu německo-syrského umělce Manafa Halbouniho protestovali příznivci protiimigračního a protiislámského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida).
Dalším dílem, které se v rámci výročí bombardování Drážďan ve městě objevilo a vyvolalo ostré reakce, je instalace Lampedusa 361 na prostranství před Semperovou operou. Na 90 velkoformátových fotografiích jsou tam obrázky hrobů migrantů, kteří utonuli ve Středozemním moři na cestě za lepším životem do Evropy.
Jako každý rok výročí zničení Drážďan i letos zneužily krajně pravicové skupiny, v jejichž ideologii zaujímá tato událost z konce války ústřední místo. Nadsazováním počtu obětí "spojeneckého válečného zločinu" se snaží extremisté mimo jiné relativizovat holokaust. Na protest proti této interpretaci dějin se dnes a v neděli konalo v Drážďanech i několik demonstrací.
Vrcholem dnešních vzpomínkových akcí bude vytvoření lidského řetězu, který obepne historické centrum za války zničeného města.
