Nejstarší na světě svého druhu. Národní galerie slaví výročí

Pražská Národní galerie patří k nejvýznamnějším kulturním institucím Česka a je jednou z nejstarších veřejných uměleckých institucí na světě. Letos 5. února uplyne již 220 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie.

Společnost vlasteneckých přátel umění vznikla v roce 1796 z iniciativy patrioticky zaměřené české šlechty a měšťanstva. Vznik společnosti byl mimo jiné reakcí na postupnou likvidaci sbírek Pražského hradu odvozy do Vídně. Na návrh Františka Josefa, hraběte Šternberka-Manderscheida byla poté v Černínském paláci zřízena veřejně přístupná Obrazárna, která se stala přímou předchůdkyní Národní galerie. Společnost vlasteneckých přátel umění později založila i Akademii umění.

Obrazárna v prvních desetiletích existence žádné obrazy nevlastnila, měla je jen zapůjčené, především z Pražského hradu. Pokud Obrazárna nějaký obraz koupila, nabídla jej k prodeji a do doby prodeje jej vystavovala.

V roce 1902 přibyla v Praze k Obrazárně, od roku 1885 sídlící v Rudolfinu, Moderní galerie Království českého, která jako soukromý fond císaře Františka Josefa I. budovala kolekci moderního českého umění. V roce 1918 se Obrazárna stala ústřední uměleckou sbírkou nového státu a pod vedením Vincence Kramáře, který stanul v jejím čele v roce 1919, se přeměnila v moderní odborně spravovanou galerii. Název NG se neoficiálně začal užívat již v roce 1939.

Dvěstědvacetiletá existence řadí Národní galerii k nejstarším institucím svého druhu na světě. Během té doby se v jejím čele vystřídala řada významných osobností, kromě Vincence Kramáře například historik umění Jiří Kotalík, který v jejím čele stál v letech 1967 až 1990 a mimo jiné prosadil, aby se požárem poničený Veletržní palác stal sídlem sbírky moderního umění. roce 1942 přešly pod správu Národní galerie (oficiálně Českomoravské zemské) fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil. Sloučené sbírky starého umění a Moderní galerie doplnila grafická sbírka Hollareum a Státní sbírka novodobého sochařství.

Současná Národní galerie nabízí ke zhlédnutí širokou škálu jedinečných výtvarných děl od předních evropských a českých mistrů.

V Praze má šest stálých expozic, většinou v historicky cenných budovách (Anežský klášter, Šternberský palác, Salmovský palác, Schwarzenberský palác, palác Kinských), k výstavním účelům využívá například Valdštejnskou jízdárnu, Clam-Gallasův palác nebo Konírnu paláce Kinských. NG využívá i prostory zámku Kinských ve Žďáru nad Sázavou a zámku Fryštát (Lottyhaus) v Karviné. Ve své správě má i československý pavilon v italských Benátkách, o který se ČR dělí se Slovenskem.

Galerie spravuje velice cennou sbírku děl výtvarného umění, která čítá více než 370 tisíc sbírkových předmětů. Ve svých sbírkách má zhruba 17 tisíc obrazů, 9000 plastik, 250 tisíc grafik a přes 65 tisíc kreseb. Sbírky obsahují i například asijské, africké a americké umělecké předměty, architektonické plány, modely a fotografie a faksimile.

K nejcennějším předmětům, které Národní galerie vlastní, patří gotické deskové obrazy (Mistra vyšebrodského oltáře, Mistra Theodorika, Mistra třeboňského oltáře), díla barokních mistrů (Karla Škréty, Jana Kupeckého, Václava Vavřince Reinera, Ferdinanda Brokofa, Matyáše Bernarda Brauna) a rudolfinské umění (díla Hanse von Aachena či Josepha Heintze). Sbírka moderního a současného umění obsahuje například díla Jana Preislera, Antonína Slavíčka, Emila Filly, Bohumila Kubišty, Josefa Šímy, Jindřicha Štyrského, Toyen a Františka Kupky, či představitele francouzského umění od Clauda Moneta a Augusta Renoira po Pabla Picassa a Georgese Braqua. Unikátní je například i sbírka Hollareum, věnovaná dílu českého rytce Václava Hollara, či sbírka orientálního umění.

Národní galerie jako státní instituce je střediskem českého muzejnictví v oblasti výtvarného umění i centrem vědecké práce. Pořádá množství výstav, kurzů a vzdělávacích akcí. Spravuje rozsáhlý archiv dokumentů ze své vlastní historie i dokumentů jednotlivých umělců, historiků a teoretiků umění. Má i vlastní obsáhlou knihovnu s více než 100 tisíc titulů odborné literatury.

Národní galerie, v jejímž čele stojí od roku 2014 Jiří Fajt, v posledních letech dostávala ze státního rozpočtu přibližně 250 milionů korun. Zaměstnává asi 250 lidí.