Obrovský růžový králík požírající člověka budí emoce

Silné emoce, negativní i pozitivní ohlasy budí v Plzni socha obřího růžového králíka, který požírá drobné bledé lidské tělo bez hlavy. Za tmy třítunové soše od Adama Trbuška, studenta Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, svítí díky solárnímu napájení oči.

Sochu autor a představitelé prvního městského obvodu odhalili na nejrušnější křižovatce sídlištního komplexu Lochotín, u ulic Gerská a Studentská. Na místě zůstane nejméně rok, řekl starosta obvodu Miroslav Brabec (ČSSD).

Hned po instalaci téměř pětimetrové betonové skulptury se zvedly mezi lidmi silné emoce. Některým vadila velikost, téma i půlmilionové náklady, které obvod na instalaci tří děl mladých umělců poskytl. Část lidí králíka rezolutně odmítá, části se zas líbí. Některé matky si zejména na sociálních sítích stěžují, že králík děsí děti, jiné naopak tvrdí, že děti si ho oblíbily.

Socha nazvaná Panoptikum je Trbuškova bakalářská práce. Je jeho reakcí na současnou společnost a konzumní způsob života. "Cílem mé práce bylo vytvořit monument, pomník současnosti zobrazující stav společnosti tak, jak jej vnímám. Satirické dílo, znázornění člověka uvězněného v systémovém mechanismu. Naprosto bezmocný, nemocný a oddaný. Každý svým dílem přispívá k živení tohoto monstra, a co hůř, nekrmíme ho ničím jiným než sami sebou a ještě ho s láskou opečováváme," popsal. Na soše pracoval několik měsíců.

Půl roku přípravy a práce do sádry, další asi čtyři měsíce pracoval přímo na betonové soše. "Vždycky jsem si namíchal kýbl nebo kolečko betonu a postupně tvaroval," řekl Trbušek ČTK. Na závěr dostal ještě obří králík růžový nátěr, z něhož vynikají bílé zuby, oči a ocásek i bledá lidská figura s bezmocně svěšenými končetinami.

"Především je to vynikající socha, na které je vidět, že autor je skvělý modelér. Toto monumentální dílo zrealizoval sám a dotáhl jej od návrhu až do realizace," zhodnotil děkan fakulty Josef Mištera. Kritikům, kteří odpor k soše odůvodňují výchovou dětí, vzkázal, že ve srovnání se sochou je daleko větším problémem vodit děti kolem trafik, nebo je pouštět k televizi s filmy a zprávami plnými vražd.
"Zdaleka největší horory jsou ale v pohádkách například Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, bratří Grimmů. Jsou plné hrůzy, krve a vražd, včetně vražd dětí a matek," dodal děkan. Cena, kterou obvod za sochy dal, je podle něj symbolická a pokryla pouze výrobní náklady - materiál a dopravu, nejsou v ní autorské honoráře.

Obvod chtěl oživit prostředí sídliště. "Poslední socha na Lochotíně byla instalována v roce 1988, tak jsme se rozhodli dát prostor mladým umělcům z Fakulty designu a umění a vypsali pro ně soutěž," řekl starosta Brabec. Kvůli králíkovi prý dostal desítky mailů a vzkazů, některé značně vulgární. "Zpočátku byly dvě třetiny negativní, ale v posledních dnech chodí převážně kladné ohlasy," dodal.

Ze soutěže vzešla tři díla, která vybrala komise. Kromě králíka je v dalších částech sídlištního obvodu umístěna ještě Krychle Petra Filipa symbolizující propojení lidí ve společnosti i spojení člověka s vesmírem a kovová plastika Chybička od Benedikta Tolara připomínající obří cvičební nástroj.