Monumentální plátna nazvané Šepoty Josefa Žáčka a rozměrné sochy Aleše Veselého s názvem Trvání a setrvání jsou čerstvými lákadly pražského Centra současného umění DOX. "V podstatě všechny Žáčkovy obrazy jsou zneklidňující. Krása chvění neklidu, který v nich je, zdůrazňuje a zvýrazňuje. Snaží se zakrývat nebo naopak odhalovat hrůzu, v níž žijeme," uvedl o jeho díle Ivan Magor Jirous.
Malíř Josef Žáček si zachovává postavení přirozené solitérní osobnosti, vzdálené dobovému sledování aktuálních stylů či trendů. Soustřeďuje se na prostor vnitřního myšlení nepostiženého "pohodlnou" amnézií naší doby. Žáčkova monumentální plátna představují promyšlenou obrazovou stavbu, v níž jsou úvahy nad střídajícími se úpadky a vzkříšeními lidského ducha promítány do opuštěné, většinou monochromní kompozice. Autor jimi navazuje na odkaz symbolismu i dekadence, proniká do nich i anarchistické myšlení.
Žáček se narodil v roce 1951 v Praze. V letech 1977-1983 studoval malbu na Akademii výtvarných umění. Kromě čtyř desítek samostatných výstav se zúčastnil více než padesáti skupinových výstav, například v Los Angeles, Washingtonu, Lisabonu, Berlíně a Rotterdamu. V roce 1992 se prezentoval v Pavilonu umění v rámci výstavy Expo v Seville.
Tři plastiky sochaře Aleše Veselého reprezentují na výstavě nazvané Trvání a setrvání jeho současnou tvorbu. Název i téma, které reflektuje, osvětlil autor slovy, že nehybnost je zhoubná, 
ale setrvání je věčné. "Nehybnost je statická, nemá začátek ani konec, ale setrvání je dynamické, protože v sobě skrývá mnoho vrstev významů i souběh minulého a budoucího," domnívá se.
Dílo nazvané Vstup do zákona, umístěné ve dvoraně centra DOX, ztělesňuje téma brány, která se v mnoha obměnách objevuje ve Veselého sochách, kresbách i textech. První ze dvou objektů vystavených na sochařské terase - Úzká štěrbina - má vzhled mohutného kovového válce s bílou koulí, mezi jejímž dokonalým povrchem a vnitřním pláštěm tubusu vzniká světelná štěrbina. Soustava tří ocelových kuželů na opačném konci terasy - dílo Ty a Já a Ti, kteří už nejsou - je podle autora místem soustředěné koncentrace silových polí.
Veselý se řadí mezi nejvýznamnější osobnosti české umělecké scény. Narodil se v roce 1935 v Čáslavi, studoval grafiku na Akademii výtvarných umění, kde od roku 1990 působí jako profesor. Během své umělecké dráhy se zúčastnil téměř pěti desítek samostatných a více než stovky skupinových výstav v Čechách i v zahraničí, za svou tvorbu získal řadu cen.
