Muž, který ukradl Chruščovův projev

V Jeruzalémě byl v pátek pochován Viktor Grajevský, hrdina jedné z nejvýznamnějších špionážních akcí své doby. Byl to on, kdo v roce 1956 propašoval na Západ tajný projev Nikity Chruščova na 20. sjezdu KSSS, v němž odsoudil Stalinův „kult osobnosti" a odhalil zločiny stalinské epochy.

Sotva se najde jiná událost, která více ovlivnila utváření společenského vědomí po 20. sjezdu. Snad nejvíc překvapující je, že Grajevský se k projevu dostal úplnou náhodou.

Narodil se v roce 1925 v Polsku v židovské rodině. Po nacistické invazi v září 1939 uprchl do Sovětského svazu, odkud se po válce vrátil do Polska. Jako tolik mladých lidí své doby, Grajevský vstoupil do komunistické strany a začal pracovat v stranickém tisku.

Několik jeho příbuzných se vystěhovalo do Izraele, Grajevský je navštívil a život v Izraeli se mu zalíbil natolik, že se rozhodl odejít do „země zaslíbené" také. Nejprve se však vrátil do Varšavy ke své milé, Lucii Baranowské, která dělala sekretářku tehdejšímu stranickému šéfovi Edwardu Ochabovi.

Bezpečnostní pracovníci sekretariátu Grajevského dobře znali. Věděli, že pracuje jako novinář a má poměr s Baranowskou. Mohl se tak bez problému pohybovat po celém sekretariátu.

Jednoho dne si na stole Lucie všimnul velké očíslované složky s velkým nápisem červenými písmeny: „Přísně tajné. Projev soudruha Chruščova na 20. sjezdu". Začetl se do spisu a hned viděl, že má v rukou „bombu".

„Tady nemohu plynule číst, ruší mne telefonické rozhovory. Mohl bych si spis vzít domů, abych ho v klidu přečetl?", zeptal se Lucie. Jeho nicnetušící přítelkyně mu odpověděla: „Ale odpoledne před čtvrtou ho vrať! Nejpozději tehdy ho musím vložit zpět do trezoru".

Grajevský uložil spis pod kabát, vytratil se z budovy sekretariátu - a pospíchal s ním přímo na izraelské vyslanectví. Tajemník vyslanectví - snad tomu chtěla náhoda - byl agent Mosadu, izraelské tajné služby.

Šťastný objevitel mu ukázal spis a po letech scénu popsal takhle: „Tvář tajemníka byla střídavě bledá, červená, purpurová a opět smrtelně bílá. Pak odspěchal se spisem, ofotografoval jeho obsah a vrátil mi ho. Odpoledne ve čtyři jsem s ním už byl opět na sekretariátě Ochaba".

Hned další den odeslali Chruščovův projev diplomatickou poštou do Tel-Avivu. Vedoucí Mosadu, nedávno zesnulý Amos Manor, získání Chruščevova projevu vždy označoval za největší úspěch izraelské rozvědky. Ovšem nepochlubil se tím, že spis odevzdal zástupci tajné služby Grajevský a že samotná tajná služba neměla skoro žádnou zásluhu na jeho získání.

0 24 hodin později už projev ležel na stole premiera Davida Ben-Guriona. S premiérovou poznámkou byl později odeslán na ústředí americké CIA. Tam ještě chvíli zkoumali jeho autentičnost a v červnu 1956 s ním prostřednictvím různých tiskových orgánů obeznámili veřejnost.

Izraelské bezpečnostní kruhy tvrdí, že úspěšná akce do značné míry zvýšila prestiž izraelské rozvědky v očích Američanů a stala se vlastně začátkem úzké spolupráce izraelské a americké tajné služby.

S propašováním Chruščovova projevu nikdo nespojoval Grajevského. Byl mimo jakékoli podezření. Polské úřady pak nekladly žádné překážky, když v roce 1957 požádal o povolení vystěhovat se do Izraele.

Tím však v dobrodružném životě Viktora Grajevského zvraty neskončily. V Izraeli pracoval zpočátku na ministerstvu zahraničí. Na jazykovém kurzu, kde si zdokonaloval svou hebrejštinu, se učil spolu s několika sovětskými diplomaty. Sověti si všimli jeho dokonalé ruštiny, spojili se s ním a chtěli ho zapojit do špionážní sítě KGB.

Grajevský sice řekl ano, ale o jejich návrhu podal zprávu izraelské tajné službě. Ta s radostí využila příležitost, a tak se z Grajevského stal „dvojitý agent".

Čtrnáct let poskytoval svým sovětským zaměstnavatelům zdánlivě pravdivé, ve skutečnosti falešné informace, které mu dodávala izraelská bezpečnost. Dělal to i v kritické době „šestidenní války" v roce 1967, kdy podával hlášení svým skutečným, izraelským zaměstnavatelům o svých stycích se sovětskými představiteli.

Sověti byli s jeho službami tak spokojeni, že mu udělili Leninův řád. Ovšem, udělali to tajně, na sovětském velvyslanectví - aniž věděli, že izraelská tajná služba je o všem informována. Grajevský o věci nikomu nic neřekl, ani svým blízkým přátelům.

Jen krátce před smrtí se vyznal jednomu z nich: „Nedokážu vůbec vyjádřit, jak těžké bylo žít tolik let dvojím životem". Letos v srpnu, krátce před jeho smrtí, pozvali Grajevského a jeho blízké do ústředí izraelské Bezpečnostní služby, kde mu za jeho zásluhy o stát Izrael odevzdali pamětní medaili.

„Leninův řád je slavnější, ale medaili jsem dostal za své skutečné zásluhy", zhodnotil tuto událost skromný Grajevský.

Yehuda Lahav, Tel-Aviv

Na fotografii: (1) Viktor Grajevský, nedatováno; (2) Nikita Chruščov, nedatováno

FOTO: (1) Yehuda Lahav, (2) archiv