Psychiatr, "alkoholog", zakladatel první protialkoholní stanice na světě docent Jaroslav Skála zemřel ve věku 91 let v noci z neděle na pondělí v Praze. ČTK to řekla jeho vnučka Andrea Skálová. Zemřel doma, přirozenou smrtí, netrpěl žádnou vážnou chorobou, uvedla.
Skála, původní profesí psychiatr, se zaměřil na léčení lidí závislých na alkoholu. Jeho vnučka přiznala, že jeho životní zaměření ovlivnilo i její volbu, vystudovala rovněž medicínu a zaměřila se na psychiatrii. "Vídali jsme se hlavně o svátcích a narozeninách, Vánocích, jinak dědeček byl pořád někde na kongresech," připomněla činorodost svého předka.
Význam Skály pro obor dokládá i vznik Ceny Jaroslava Skály, která se uděluje za autorské práce na téma prevence a léčba závislostí.
PŘEČTĚTE SI POSLEDNÍ ROZHOVOR S JAROSLAVEM SKÁLOU
První záchytná stanice na světě vznikla v roce 1951 v Praze v nemocnici U Apolináře díky "alkohologovi", jak se sám Skála nazýval. Nyní je v hlavním městě jediná záchytka v nemocnici na Bulovce.
Léčbu alkoholismu v Česku zajišťují psychiatrické léčebny a protialkoholní oddělení nemocnic. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že alkoholismus je druhou nejčastější příčinou hospitalizace v psychiatrických léčebnách, ročně je v nich hospitalizováno asi 12 000 alkoholiků.
Podle odborných odhadů je v Česku přinejmenším 300 000 alkoholiků. Alkohol pije denně asi šest procent dospělých, dalších téměř 16 procent si ho dopřává několikrát týdně. Češi se tak řadí k největším pijákům v Evropě.
JAROSLAV SKÁLA |
| * Stál téměř pětatřicet let v čele protialkoholní léčebny v pražské Apolinářské ulici a do historie se zapsal i založením první záchytné stanice na světě.
* Během šedesátých až osmdesátých let se Jaroslav Skála stal mezinárodně uznávanou veličinou, mimo jiné byl v období 1966 až 1976 expertem Světové zdravotnické organizace. Zaváděl nové způsoby terapie a proslul svými nekompromisními nároky na pacienty. V roce 2002 jej prezident Václav Havel vyznamenal medailí Za zásluhy II. stupně.
* Skála vždy kladl velký důraz na dodržování režimu, neboť závislost je podle něj kombinací duševní poruchy a nedisciplinovanosti. Jeho tvrdé metody byly proslulé a dokonce se staly součástí lidové tvořivosti - traduje se například vtip, v němž jeden alkoholik říká druhému: "Nemůžu jezdit na výlety do přírody. Jak vidím skálu, zvracím."
* V roce 1951 založil unikátní zařízení - protialkoholní záchytnou stanici, která se postupně stala vzorem pro vznik obdobných zařízení po celém světě.
* Jaroslav Skála sám abstinoval od roku 1951, kdy jej jednou ráno po předchozím večírku upozornila dlouholetá spolupracovnice a posléze i životní partnerka Arnoštka Maťová, že je cítit alkoholem a že by to mohlo pacientům vadit. Od té chvíle s alkoholem skončil a později přestal i kouřit. Svého rozhodnutí nelitoval: "Nenašel jsem na alkoholu nikdy nic, co by zároveň nebylo někde jinde." Mezi své největší záliby řadil dechovku, sport a taky ženy, což je podle něj "závislost, která může člověku vydržet velmi dlouho".
* Jaroslav Skála se narodil 25. května 1916 v Plzni. Od roku 1946 do roku 1982 pracoval na psychiatrické klinice Lékařské fakulty UK a od roku 1948 vedl její protialkoholní oddělení. V roce 1982 odešel do důchodu. V roce 1945 se stal členem sociální demokracie a po násilném sloučení s KSČ se v roce 1948 stal členem komunistické strany. Po pěti letech byl však za kritiku tehdejší měnové reformy vyloučen.
* V roce 1944 se oženil, po deseti letech se ale rozvedl. Narodily se mu dvě děti - dcera a syn.
|
Foto: Lucie Pařízková
