Jinými slovy, Lubormír Brabec (62) má rád akty. Pohled na umělecky ztvárněné obnažené části ženského těla muzikanta přivádějí do extáze. Když totiž přijde na ženský akt, mysl hudebníka vypíná a o slovo se přihlásí mužské oko.
I tak ale Lubomír Brabec trvá na tom, že dobré dílo pozná a lascivní prvoplánovostí se nenechá ošálit. Podle houslového virtuosa je umění od slova umět, a byť není žádným expertem přes to výtvarné, paskvily se ošálit nenechá.
"Samozřejmě, jako každému chlapovi se mi akty líbí, protože ženské tělo samo o sobě je uměním," vysekl poklonu všem ženám Brabec. I když se sám štětce ani jiného malířského nástroje tak, aby mu pod rukami vzniklo umělecké dílo závratné hodnoty, chopit neumí, jisté nadání v tomhle směru má.
"Naučil jsem se hezky psát. Skvěle to uměl můj dědeček, který měl kdysi ve škole krasopis a já si na stará kolena koupil knížku Krásné písmo, nastudoval ji a teď, když třeba nadepisuji obálku, tak si ji vlastně namaluji," svěřil se Brabec, který své touhy po umění uspokojil na vernisáži výstavy malířky Michaely Žemličkové. Ta jako jedna z mála v Evropě tvoří černobílé obrazy a přesně v tomhle provedení se houslista dočkal i svých oblíbených aktů. Se zájmem a zalíbením se pak mohl pokochat.
