Spousta lidí se snaží už delší dobu přijít na to, proč mají některé příspěvky na sociálních sítích větší úspěch než jiné. Vědci nyní přicházejí s teorií, že sdílíme takové informace, díky kterým v očích okolí stoupneme. Navíc to podle nich máme zakódované v genech. Přišel s tím server Independent.
Blogeři, novináři a různí experti na sociální média touží zjistit, proč se některé informace šíří internetem jako lavina, zatímco jiné zůstanou naprosto bez povšimnutí. Dosavadní průzkumy nejčastěji ukazují, že žádná magická formule neexistuje a že si lidé vybírají příspěvky ke sdílení zcela náhodně.
Výzkumníci z katedry komunikace na univerzitě v Pensylvánii se rozhodli lidem skenovat mozek, aby zjistili, co přesně se v něm děje, když klikáme na ikonu "sdílet". Chtěli zjistit, proč se o něco se svými přáteli dělíme raději. Ukázalo se, že je to hlavně kvůli našemu image. Jde nám o to, jak v očích ostatních vypadáme právě my.
Účastníkům studie se ukazovaly vybrané články o zdraví z listu The New York Times a byli tázáni, který z nich by pravděpodobně sdíleli na základě titulku a prvního odstavce. Výsledek ukázal, že lidé nejraději sdílí články, které je samé mohou ukázat v dobrém světle a nějakým způsobem je na síti zviditelní.
Vědci zjistili, že náš mozek je velmi efektivní a rychlý, když dojde na rozhodování o tom, který článek by nás mohl ukázat v pozitivním světě a zapojit nás do dění na internetu.
Není ale potřeba lamentovat nad zvyšujícím se narcisistním chováním lidského druhu. Jen aplikujeme naše genetické a historické předpoklady v novém světě. Sociální začlenění je základní lidskou potřebou a zapojení se do vztahů je také motivátorem ke sdílení informací na internetu.
"Pro lidi bylo během evoluce velmi důležité, aby se cítili svázáni s dalšími lidmi a tvořili sociální skupiny, hlavně kvůli přežití. Vztahy s ostatními lidmi jsou důležité i v dnešní době," řekl vedoucí výzkumu Christin Scholz.
Je však potřeba podotknout, že se do studie zapojilo jen 80 studentů ve věku mezi 18 a 24 lety a porovnávaly se reakce pouze na články z The New York Times.
"Každý sdílí příspěvky z jiného důvodu. Někdo chce rozesmát přátele, jiný jim chce pomoct dosáhnout jejich cílů, další touží jen navázat pozitivní konverzaci," říká Scholz.
Všechny tyhle důvody mají jedno společné - všichni se chtějí nějakým způsobem propojit s ostatními lidmi a právě v tu chvíli vidí vědci i aktivitu v mozku.
Závěr je tedy takový, že sdílíme články, abychom vypadali dobře, ale také abychom se zapojili do komunity, což není tak špatný důvod.
