Čeští flinkové. Každý čtvrtý si krátí práci brouzdáním na webu

Téměř čtvrtina Čechů, kteří mají v zaměstnání přístup na internet, si pracovní dobu krátí brouzdáním po sociálních sítích. Na 14 procent tak činí hlavně ze soukromých důvodů. Dalších devět procent pracuje se sociálními sítěmi především v rámci svého zaměstnání. Jiné komunikační programy, jako je Skype, Google talk či ICQ, využívá v pracovní době 28 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který pro poradenskou firmu KPMG ČR uskutečnila v prosinci společnost Ipsos.

Z 53 procent respondentů, kteří mají v práci přístup k internetu, zaměstnavatel sociální sítě aktivně blokuje téměř sedmi procentům. "Omezování přístupu na sociální sítě řeší řada globálních společností a v poslední době se jím začínají zabývat i personální oddělení českých firem, uvedl z KPMG ČR Jan Martínek. Výsledky průzkumu podle něj dokazují, že čas strávený na Facebooku a dalších sociálních sítích v pracovní době může pro tuzemské zaměstnavatele znamenat podstatné ztráty.

Komunikační programy typu Skype, ICQ nebo Google jsou však na rozdíl od sociálních sítí pro zaměstnance spíše pracovním než soukromým nástrojem. V rámci svého zaměstnání je využívá hned 18 procent respondentů. Z převážně soukromých důvodů spouští komunikační programy v pracovní době desetina Čechů. Nejrůznější typy těchto programů patří k progresivním nástrojům interní komunikace, nicméně do budoucna musejí firmy vyřešit zásadní otázku, jak zamezit jejich soukromému používání, podotkl Martínek.

Většina Čechů, kteří mají v práci přístup k internetu, stráví denně na sociálních sítích méně než jednu hodinu. Téměř pětina respondentů jim věnuje maximálně dvě hodiny času denně, necelá desetina pak až tři hodiny.

Zajímavá data vyšla podle Martínka také z prosincového průzkumu celosvětové sítě poradenských společností KPMG provedeného v 31 zemích pěti kontinentů. Z 9600 respondentů totiž aktivně tráví čas na sociálních sítích převážná většina z nich (86 procent), přičemž bezmála polovina (49 procent) alespoň hodinu denně.

Výzkum se uskutečnil na reprezentativním vzorku tisíce respondentů ve věku od 18 do 65 let (podle regionu, velikosti, místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Základní soubor tvořilo celkem 655 pracujících respondentů, otázky na využívání sociálních sítí a komunikátorů pak zodpovídali jen ti, kteří mají v rámci svého zaměstnání přístup k internetu.