Bezmyšlenkovité sdílení facebookových zpráv a statusů, přeposílání e-mailů žadonících o pomoc pro opuštěné děti a trpící zvířata, panika z uprchlíků, kteří přestaví nedalekou hospodu v mešitu. Záplava informací a jejich slepé přijímání mění lidstvo v dokonalé loutky manipulace. Záludná hra vás ale může dostat až za mříže. Nebo na ulici.
Hned na začátek buďme upřímní: Kdo z nás se alespoň na chvíli nezamyslel nad tím, zda z něj podivnou češtinou napsaný e-mail informující o nečekané výhře skutečně neudělá milionáře? Komu neukápla slza nad fotografií beznohého pejska, jež nutně potřebuje speciální invalidní vozík? A kdo pro jistotu nepřeposlal všem svým známým andělský dopis ze strachu před trestem, který by ho stihl, pokud by řetězovou zprávu pohřbil ve své schránce?
Podobných sdělení koluje na internetu nespočet. Říká se jim hoaxy - smyšlené zprávy, poplašná sdělení, polopravdy. Ale také stále záludnější nástroje manipulace a moderní propagandy. Šikovně poupravená fotografie, zručně sestříhané video nebo úplně vymyšlená zpráva brnkající na struny lidských emocí dokáží neuvěřitelné věci. "Hoaxů poslední dobou přibývá, koneckonců je to jeden z vynálezů internetového věku. Hodně využívají lidského strachu, aktuálně třeba z uprchlíků nebo muslimů," vysvětluje šéfredaktor webu Manipulátoři.cz Petr Nutil.
Nový projekt, na kterém pracuje s několika dalšími dobrovolníky, se zaměřuje právě na odhalování různých fám, mystifikací, zavádějících zpráv a předsudků, které dennodenně zaplavují internet. Ty často parazitují právě na lidské přesycenosti informacemi. "Zpráv je zkrátka tolik, že nad nimi mnozí ani nepřemýšlejí. Neověřují jejich zdroje, kontext, nepoloží si otázku, kdo je šíří a proč. Chybí nám kritické myšlení, a snadno tak podlehneme lživým nebo manipulativním sdělením," varuje Nutil.
Xenofobní motor
Třeba hoaxy s rasovým či nábožensky útočným podtextem mohou mít fatální následky. Veřejné pobouření vyvolala v Česku vymyšlená zpráva o tom, že parta uprchlíků vraždí v okolí jihočeských Dačic dobytek. Xenofobní náladu eskalovala fotografie potlučené ženy, jež měla být údajně dozorkyní v uprchlickém táboře v Dolním Dvořišti. Podle textu pod obrázkem ji tam surově znásilnili muslimové. Server Manipulátoři.cz upozornil na to, že ve zmíněné obci žádné zařízení pro uprchlíky není. Nakonec se ukázalo, že obrázek pochází z jižní Ukrajiny a poraněná žena není dozorkyně, ale napadená učitelka.
"Podobné hoaxy prohlubují frustraci a strach občanů ze skupin lidí, se kterými často nemají žádné reálné zkušenosti. Podporují tak jejich negativní vnímání, paniku a obecně negativní myšlení občanů," říká koordinátor vládního projektu Hate Free Lukáš Houdek. Jeho iniciativa se v Česku zaměřuje na projekty soužití bez násilí a nenávisti. "Oproti dřívější době je nárůst takových hoaxů enormní. Jistý podíl na tom v Česku nese rozmach sociálních sítí, kde je sdílení podobných smyšlených zpráv velmi snadné," dodává.
Od legrace k tragédii
Hoaxy samotné nejsou žádnou novinkou. Ještě před tím, než se začaly využívat jako nástroj pro šíření manipulace a předsudků, sloužily především k pobavení. "Jsou to vlastně klasické drby, které se dříve šířily ústně. Někdo fámu vypustil a ta pomalu putovala z jednoho konce republiky na druhý. Jenže dnes je její šíření díky internetu okamžité," říká Josef Džubák, zakladatel serveru Hoax.cz, který výskyt takových mystifikací mapuje už šestnáctým rokem.
| Jak poznat hoax |
|
-varuje před šířením počítačového viru nebo jiného nebezpečí - vyzývá k dalšímu rozesílání zprávy - útočí na lidské emoce, nabádá k pomoci trpícím dětem či zvířatům zasláním finanční částky - popisuje hrozbu nebezpečí a snaží se mezi lidmi vyvolat strach, často při tom odkazuje na důvěryhodné zdroje - má podobu pyramidových her a řetězových dopisů - pod záminkou vyplacení výhry či dědictví nabádá k zasílání peněz na neznámé konto - je negativní - seznam odhalených hoaxů je neustále aktualizován na serveru Hoax.cz |
Známé jsou například smyšlené informace o výhře v loterii, která měla být vyplacena po uhrazení několika "málo" administrativních poplatků. Ty ale často narostly do neuvěřitelných částek a slibovanou výhru adresáti nikdy nedostali. "Znám případy, kdy i vysokoškolsky vzdělaní lidé takhle přišli o desítky tisíc korun," říká Džubák.
Do pasti hoaxů se chytla také paní Alena. "Zareagovala jsem na smyšlenou SMS zprávu a zaplatila 2 tisíce korun. Peníze jsem už nikdy neviděla," vzpomíná. Daleko dráž přišla nerozvážnost mladou ženu z Jindřichova Hradce. Uvěřila hoaxu falešného bankéře z Hongkongu a slíbila mu pomoc s vyplacením údajného dědictví. Jenže platila jenom ona, jeden poplatek za druhým na konta různých bank. Celkem přišla o 600 tisíc korun.
Na podvodné řetězové dopisy naletěl v roce 2003 i dvaasedmdesátiletý důchodce Jiří Pasovský, údajní nigerijští podvodníci z něho vylákali veškeré životní úspory. Vše tehdy skončilo tragédií. Frustrovaný senior se domáhal pomoci přímo na nigerijské ambasádě a nakonec tam zastřelil konzula a poranil jeho tajemníka.
Nezastavitelní dinosauři
Skončit kvůli přílišné důvěřivosti ve spárech hoaxu ale nemusí bolet jenom vaše bankovní konto. Taková sdělení totiž skrývají ještě jedno nebezpečí: pokud mají protiprávní obsah a vy je záměrně šíříte dál, můžete se dostat do střetu se zákonem. "Třeba kvůli šíření poplašné zprávy nebo poškozování dobrého jména," vysvětluje Džubák.
Zastavit hoaxy je přesto prakticky nemožné a některé z nich představují nesmrtelné virtuální dinosaury. Například ten nabízející štěňata zlatého retrívra, kterým jinak hrozí utracení. V různých úpravách koluje internetem od roku 2003 a dodnes se čas od času vyskytuje v TOP 10 nejrozšířenějších hoaxů. Tam aktuálně patří i nedávno vymyšlená zpráva o tom, že uprchlíci v Kostelci nad Orlicí znásilnili dvě malé holčičky. Její pravdivost musela kvůli lavinovému šíření nakonec vyvracet policie. Autora fámy už začala vyšetřovat
"Úplně zastavit se hoaxy nedají, to je prostě nereálné," přiznává Nutil a zmiňuje další oblíbenou praktiku jejich tvůrců: "Hoaxy často vytrhávají informaci z nějakého kontextu, doplní jiný kontext a pošlou zprávu do světa." To je třeba případ často používaného obrázku lodi obklopené nekonečným zástupem lidí. V atmosféře vyhrocené situace s běženci údajně znázorňuje plavidlo s uprchlíky, které právě dorazilo do Itálie. Ve skutečnosti jde o fotografii z roku 1991, kdy se na Apeninský poloostrov pokoušeli dostat utečenci z Albánie. Policie tehdy většinu z nich deportovala zpět.
Pravda vs. lež
Vrtkavost hranice mezi pravdou a lží poznala v minulosti řada manipulátorů. Patřil mezi ně i mistr nacistické propagandy Joseph Goebbels, který prohlásil, že "čím větší lež vytvoříš a čím hlasitěji ji opakuješ, tím spíše ti lidé uvěří." Boj s manipulací tak trochu připomíná válku s větrnými mlýny.
"Dobrá manipulativní zpráva je totiž udělaná tak, že se prakticky nedá vyvrátit. Manipulace vždy pracuje s tím, že lež, kterou chce prosadit, obalí několika nezpochybnitelnými pravdami," přibližuje Nutil a přiznává, že projekt Manipulátoři.cz původně vznikl s trochu jiným posláním. "Chtěli jsme sledovat, jak se proměňuje informace v průběhu svého zpracování médii. Jak se mění interpretace nějaké události tím, že se o ní mluví nebo píše. Pak ale přišla uprchlická krize a dopadlo to takhle."
Vše zatím funguje jenom díky zápalu několika nadšenců. "Pokud se ale podaří sehnat dostatečnou finanční podporu, rádi bychom pořádali semináře a školení, která by tato témata přiblížila ještě většímu počtu lidí." O tom, že hoaxy a další nástroje moderní propagandy mohou představovat stále větší nebezpečí, nepochybuje ani Lukáš Houdek z iniciativy Hate Free. "Obávám se, že právě smyšlené a negativní zprávy mohou mít v budoucnu za následek přesun nenávisti a násilí z virtuálního prostoru do toho reálného," varuje.
| Ruský šepot českým internetem |
|
Masově se rozšířily při krizi na Ukrajině a nyní je jich u nás několik desítek. "Nebezpečné jsou v tom, co mohou provést s myslí lidí. Snaží se podporovat protievropské a protizápadní postoje, což může napomáhat rozdělení společnosti." Za částí takových serverů prý stojí prorusky orientovaní lidé, třeba web Sputnik však platí přímo Moskva. "O některých z nich ale nevíme prakticky nic, mnohdy jsou anonymní a není možné vystopovat jejich původ," podotýká Nutil.
Zkušenosti s nimi má i Karel Strachota z projektu Jeden svět na školách, který zaštituje organizace Člověk v tísni. Právě kvůli sílící ruské propagandě připravil spolu s kolegy pro tuzemské školy speciální lekce, které učí mladé lidi takové praktiky rozklíčovat. Zároveň mají napomáhat kritickému myšlení a lepší orientaci ve stále propletenější zpravodajské džungli.
Výukový program byl představen před měsícem a proruské weby ho okamžitě odsoudily. Dětem podle nich vymývá mozky. "Navíc mně volali lidé, kteří se vydávali za rodiče školních dětí. Lekce kritizovali a byli proti jejich zařazení do školní výuky. Celkem rychle jsem ale zjistil, že žádné děti ve školním věku nemají, a jenom se přesvědčil o tom, jak aktuální ruská propaganda v Česku je," říká Strachota. |
