Majitelé Hospodářských novin už vybrali pět nejvážnějších zájemců o koupi většinového podílu ve vydavatelství Economia. Překvapivým favoritem je česká akciovka Mladá fronta. Tedy firma, jež má dobré vztahy se státní byrokracií, nejeden škraloup ve své historii a nejasné majetkové pozadí.
Verlagsgruppe Handelsblatt, které v Economii patří 78 procent, žádá za vydavatele deníku Hospodářské noviny či týdeníku Ekonom přes dvě miliardy korun. V Düsseldorfu, kde společnost sídlí, se sešlo několik desítek nabídek.
DÁLE ČTĚTE: Hospodářské noviny jsou na prodej
Jako jedna z posledních se přihlásila také česká firma Mladá fronta a. s., což on-line deníku TÝDEN.CZ potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Mladá fronta také údajně nabídla nejvyšší částku. "K akvizičním transakcím a plánům Mladé fronty před jejich ukončením neposkytujeme žádné informace," odmítla k obchodu cokoli říct předsedkyně představenstva Markéta Nováková.
Němci už dříve oznámili, že rozhodujícím kritériem bude cena. Mezi dalšími zájemci jsou mimo jiná dva české silné podnikatelské subjekty a dva zahraniční fondy.
Vytunelovaný fond
Mladá fronta (nemá nic společného s listem MF Dnes) byla původně ve vlastnictví Fondu dětí a mládeže, který po revoluci spravoval majetek někdejšího Svazu socialistické mládeže. Lidé, kteří ji zprivatizovali, několikrát potvrdili, že mají skvělé vztahy se státními úředníky (mimochodem u Mladé fronty vyšla předloni kniha Mirku Topolánkovi).
Likvidátor fondu Pavel Žák prodal Mladou frontu v roce 2001 za jednadvacet milionů korun neznámé společnosti Efraim Cohen. Cena vydavatelství byla přitom mnohem vyšší - znalecký posudek z roku 1999 hovořil asi o sto milionech.
Nešlo o jedinou podivnou transakci. Podnikatelé spjatí s lidmi z Mladé fronty nakoupili z fondu mládeže ještě několik dalších nemovitostí, a to maximálně za stovky tisíc korun, ačkoli reálná cena se téměř vždy pohybovala v řádech milionů. Likvidátora Žáka kvůli tunelování fondu už několik měsíců vyšetřuje policie.
Starý známý z ČKA
Soud hrozí také další postavě, která se kolem Mladé fronty pohybuje - je jí šestatřicetiletý byznysmen František Savov, syn bývalého komunistického aparátčíka z ministerstva zemědělství. Policie se o něj zajímá, neboť jeho jméno figuruje v kauze ztracené půlmiliardy z České konsolidační agentury.
DÁLE ČTĚTE: Kalousek zažaloval tři muže za zmizení půlmiliardy z ČKA
Ačkoli oficiálně ve strukturách podniku nefiguruje, je Savov tím, kdo Mladou frontu skutečně ovládá. Shodují se na tom jednak lidé sledující českou mediální scénu, jednak bývalí zaměstnanci. "Jedna z instrukcí byla, že nesmím nikde říkat, že firmu ve skutečnosti řídí Savov,“ nechal se například slyšet novinář Fabiano Golgo, který pro Mladou frontu před lety pracoval.
Savov, jenž je předsedou představenstva firmy Garris, vystupuje jako poradce managementu Mladé fronty, jeho bývalá společnost Adore Publishing se s nakladatelstvím dokonce sloučila. Savov také zastupuje investora, který za Mladou frontou stojí - European Financial Services Inc.
Americký bílý kůň
Co vydávají? |
Economia: Do portfolia Economie patří deník Hospodářské noviny, dále týdeník Ekonom, časopis Marketing & Media, Obchodní věstník, řada odborných magazínů, skupina provozuje také zpravodajský server iHNed.cz. |
Otázky visí právě i nad skutečným majitelem Mladé fronty. Stoprocentním vlastníkem akcií je společnost European Financial Services, do roku 2006 European Trust Services. Jde o offshoreový projekt, jehož prezidentem je Alick Lawrence, jinak majitel advokátní kanceláře na miniaturním karibském ostrově Dominica, kde má firma také oficiální sídlo. Podle neoficiálních informací může za koncernem stát finanční kapitál pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu.
European Financial Services je s největší pravděpodobností nastrčený takzvaný bílý kůň. V americké registraci figuruje jakýsi Rick Fletcher. To není pro tamní administrativu neznámá postava: v roce 2005 ho vyšetřoval tamní finanční úřad a nařídil mu přejmenovat šestnáct jím spravovaných společností. Proč? Proti předpisům používaly názvy jako London Bank či Wall Street Commercial Bank, ačkoli neměly bankovní licenci.
Foto: Economia, Karel Šanda
