Novinářům se nelíbí zákaz <span>zveřejňování odposlechů</span>

Zákaz zveřejňování odposlechů, který je součástí sněmovnou schválené novely trestního řádu, vyvolal vlnu reakcí z řad novinářů a mediálních odborníků.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila novelu trestního řádu. Jeho osmý paragraf zakazuje „bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo informace z něj získané sledováním osob a věcí umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem."

Novinářská obec není v názoru na nový zákon zcela jednotná. Část, zejména ta nespokojená, upozorňuje, že zákazem zveřejňování odposlechů se zamezí leckdy jediné možnosti, jak poukázat na závažné prohřešky. Druzí oponují argumentem, že informace uniklé z policejních spisů novinářům jen ulehčují práci

Mladá fronta na zadních

Proti navrhovanému ustanovení se vzbouřila zejména MF Dnes. Obsah paragrafu 8 vyprovokoval k reakci nejen komentátora listu Karla Steigerwalda, ale zejména šéfredaktora Roberta Čásenského.

Ten považuje zákaz zveřejňování odposlechů za krok špatným směrem. „Těch několik málo případů, kdy byly odposlechy zveřejněny, se netýkalo soukromí daných osob (to by bylo možné trestat již dnes), ale vždy případů, ve kterých bylo vážné podezření z korupce a policie je často nebyla schopna nijak vyřešit. Noviny tak v podstatě suplovaly práci politiků, kteří by měli zajistit, aby policie řádně konala," uvedl Čásenský na redakčním blogu. Dále se podivuje nad tím, že pro návrh hlasovala většina poslanců bez ohledu na stranickou příslušnost.

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠTINDLA: Na barikády za odposlechy? 

V podobném duchu píše i Karel Steigerwald komentář dnešního vydání MF Dnes. „Únikem informací z policejních zdrojů vyšlo najevo už mnoho důležitého, co veřejnost musí a má právo vědět: styky, kšefty, přešlapy politiků. Vyšlo také najevo, co si málokdo uvědomuje: spisy na policii leží, spí, nehýbnou se nikam, jen z nich čas od času vyskočí kus na světlo boží a způsobí rebelii. A vyskakování chce Sněmovna zakázat?"

Skepse i odjinud

Pochybnosti zaznívají i z jiných stran. Komentátor deníku Právo Pavel Verner ve své včerejší poznámce pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál označil ustanovení trestního řádu vzešlé z pozměňovacích návrhů za „kardinální přílepek". Připouští ale, že nic není černo-bílé.

„Chtíce nechtíce si musíme položit na misky vah obě krajnosti a posoudit, co je pro nás všechny nebezpečnější. Zda pokoutně zveřejněný odposlech politika vyjednávajícího s nějakým mafiánem chystanou nepřístojnost, a nebo možnost, že z tzv. vyšších zájmů je tento případ na policii tiše uklizen do šuplíku. Mezi námi, co jiného má pak dělat slušný policista, který náhle nesmí cosi konkrétního vyšetřovat, než to poskytnout novinářům?" uvedl Verner v poznámce pro Český rozhlas.

Rozpaky nad zákonným zákazem zveřejňováním odposlechů sdělil na svém blogu i mediální kritik Miloš Čermák. Stát se podle něj zbavuje odpovědnosti za svou nemohoucnost tím, že nesmyslným paragrafem svazuje novináře. Naráží tak na praxi, kdy policisté, „neschopni vyřešit některé případy, podstrkují odposlechy novinářům".

Vinu vidí Čermák právě na straně policistů. „Jestliže policisté nejsou schopni informace o soukromí ostatních lidí uhlídat, neměli by mít pravomoc odposlechy vůbec provádět." Svůj podíl mají podle Čermáka ale i samotní novináři. Měli by zveřejňovat jen ty informace, které souvisí s veřejným zájmem, nikoli čtenáře bavit.

Další úhly pohledu

K problematice se už vyjádřil i redakční kolega Ondřej Štindl. Poukazuje zejména na místo policejních odposlechů v české investigativní žurnalistice. „Ty velké investigativní kauzy z třeba amerických novin přece nevznikly jenom tak, že někdo někomu něco přinesl. Je za nimi taky velká vlastní práce, rešerše, setkání s mnoha lidmi, dávání si věcí do kontextu. Jestli považujeme za vrchol investigativní práce beletrizaci policejního spisu, je něco evidentně v nepořádku."

Advokát Tomáš Sokol připouští sice pochybnosti nad ústavností paragrafu 8 v návrhu novely trestního řádu, který prošel Poslaneckou sněmovnou, ale domnívá se, že za nové zákonné ustanovení si mohou novináři sami. Prostor k vyjádření mu daly Hospodářské noviny.

Připomíná v nich zejména fakt, že zákaz zveřejňování přepisů odposlechů platil prakticky odjakživa v občanském zákoníku. Jenomže zákon podle Sokola nebral nikdo vážně, a tak poslanci přitvrdili.

„Co ale s lidmi, kteří na plnou pusu deklarují životní poslání vyšetřit či objasnit kdejakou nezákonnost nebo špatnost, a začnou evidentním porušováním občanských práv jiných," píše Sokol v Hospodářských novinách s odkazem na praktiky některých českých novinářů.

„Navíc v situaci, kdy ani nejsme schopni posoudit, jestli to, co nám vyšetřující novináři servírují, je alespoň pravda," pokračuje. V této souvislosti upozorňuje na fakt, že se mnohokrát zjistilo, že přepisy odposlechů nebyly přesné nebo z nich nebylo možné určit, kdo mluvil. Takový důkaz není proto možné brát jako nesporný, případné nejasnosti se vyjasňují při soudním líčení.

Návrh novely trestního řádu teď putuje ke schvalování do Senátu. V platnost by pak vešel až po podpisu prezidenta.

„Obsahem této novely je ochrana informací o poškozených," vysvětlil motivaci nového ustanovení předkladatel zákona ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). V původním návrhu trestního řádu se ustanovení o odposleších nevyskytovalo, vyplynulo až z pozměňovacích návrhů, které poslanci schválili. Zjevnou motivací je zejména kauza Kouřim.

Foto: Robert Zlatohlávek, Karel Šanda