11. 12.: Je draho, nebudou buřty, učte se korejsky.

Inflace a žádná legrace. Vláda a olympiáda. Bursík a ...ík. Hezky se to rýmuje. To by byla dnešní vydání v kostce.

Na prvních stranách je hodně ekonomických prognóz, týkajících se toho, kdo o kolik peněz přijde. (LN: Rodičky přijdou o desetitisíce, Právo: Ceny potravin vyhnaly inflaci na šestiletý rekord, MfD: Žádný leden, ceny stoupají už teď). Deníky předpokládají, že meziroční inflace přesáhne šest procent. Jan Macháček v poznámce pro Hospodářské noviny upozorňuje, že čekat v téhle souvislosti nějakou velkou aktivitu národní banky by nebylo moc realistické. "ČNB má ze zákona povinnost zabezpečit cenovou stabilitu. Proč tedy něco nedělá? Dost dobře nemůže. Přestože ‚nejsou lidi‘ a klesá nezaměstnanost, poptávka domácností výrazně neroste... Nelze ji tedy brzdit, což je to jediné, co ČNB umí. Hlavní nebezpečí nyní tkví v tom, že vysoká inflace může vyvolat a zvýšit inflační očekávání. Je možné, že ČNB bude muset více dupnout na brzdu. S tím souvisí i rekordní kurs koruny vůči euru: trhy očekávají růst úroků."

Martin Weiss ve sloupku LN píše o tom, jak je nutné se naučit žít ve světě, jehož podobu určují vzdálené vlivy. „Člověk nemusí vědět, co to slovo znamená, ale všimne si, že kvůli globálnímu oteplování zdražilo máslo. Experti uvažují, zda se kvůli krizi v Súdánu předzásobit žvýkačkami, protože ze Súdánu pochází 80 procent světové produkce arabské gumy. Drobná událost může mít nedozírné následky na druhém konci světa, a co platilo před chvílí, už neplatí. Včera se vyplatilo studovat práva, dnes už je právníků moc, raději se učte korejsky."

Pavel Páral v si hlavním komentáři Mladé fronty všímá toho, že - klesající nezaměstnanosti navzdory - je v Česku 340 tisíc lidí bez práce, přitom je tu také 140 tisíc volných míst a v zemi legálně pracuje čtvrt milionu cizinců. „Ještě před pár lety lidé, kteří organizovali příchod zahraničních investorů i za cenu miliardových subvencí a daňových slev, hájili svou práci tím, že přece nemáme samé inženýry a také lidé bez kvalifikace musejí někde pracovat. V takto dotovaných továrnách však dnes už při hledání pracovní síly na Čechy nikdo ani nepomyslí, ba ani na Poláky či Slováky. Zabývají se tím, že Ukrajinci právě došli a Mongolů je málo. Teď jsou v kurzu Vietnamci."

Hospodářské noviny udělal anketu mezi ministry o olympiádě, odpůrci her v Praze v Topolánkově kabinetu jasně převažují. Na nedostatek podpory ze strany vlády si v deníku stěžuje i šéf olympijského výboru Milan Jirásek. „Považuji minimální podporu vlády hrám za největší slabinu celého projektu. Některé politické strany i vládní činitelé zaujali vůči hrám předem negativistický a alibistický postoj, aniž by si nechali cokoliv vysvětlit. Pan premiér chtěl dostat informaci do vlády přes ministra školství, a přitom žádný ministr dva měsíce nebyl. Problém je, že ministra školství, který se do toho má opřít, mají zelení, kteří jsou proti hrám." Těžko se mi ta slova derou přes prsty na klávesnici, ale stejně...:  Bravo, vládo.

Deníky si všímají toho, že Vojtěch Filip dostal od jakéhosi berlínského sdružení cenu lidských práv (mj. po Fidelovi Castrovi a Angele Davisové). Zdržuji se komentáře, nicméně očekávám, že se vbrzku stanu laureátem ceny za pořádek v rodinných financích a nejextravagantnější účes roku.

S třeskutou originalitou se na Vánoce chystá Mladá fronta, udělala anketu o nejlepší filmovou pohádku - na prvním místě nesestřelitelné Tři oříšky pro Popelku. Za nimi smrtící kombinace Pyšné princezny a Princezny se zlatou hvězdou na čele.

V rubrice Úhel pohledu v Lidových novinách bojuje Miloš Čermák za zachování stánků s buřty na Václavském náměstí v Praze - magistrát je chce zrušit. „Líbí se mi, že se v téhle části města mění úplně všechno, ale vůně opékaných klobás zůstává stejná. Přestal jsem si kupovat buřty na Václavském náměstí proto, že patří k té části mého života, za níž hledím s nostalgií a se sentimentem, a vím, že zůstane uzavřená bez ohledu na to, jestli si pokapu sako hořčicí nebo potřísním omastkem. Ale už samotná chuť na buřta je dostatečným důvodem, proč bych byl rád, aby ty stánky na Václavském náměstí zůstaly. (...) Zrušení stánků je nenahraditelná ztráta, protože buřt z Václavského náměstí - jak jsem se pokusil doložit v tomto textu - má své místo v prostoru a čase." Jak se říká - o tom žádná. Moje nostalgie a sentimenty se v Praze asi pojí s jinými místy, část z nich už neexistuje. Ale tomu, že jeden potřebuje stánek s buřty proto, aby se mohl svobodně rozhodnout nedat si buřt, docela rozumím.  

Horoskop Blesku mi radí: „Buďte připraveni na nějakou nečekanou platbu." Připravím se obvyklým obvyklým způsobem - tedy vůbec. Co by to bylo za nečekanou platbu, kdybych ji očekával?    

Foto: Profimedia