Americká rádia neplatila zpěvákům. Na obzoru je změna

Federální kongres USA bude mít rozhodující slovo v boji o budoucnosti hudebního byznysu. Před kongresmany leží návrh zákona, který nařizuje platit rádiím za hudbu, kterou pouští do éteru. Prosazení zákona by ukončilo spor mezi nahrávacími společnostmi a rádii, který trvá sedmdesát let.

Když v roce 1939 americké soudy rozhodly v odvolacím řízení, že AM a FM rádia nemají povinnost platit zpěvákům a nahrávacím společnostem za hudbu, kterou pouštějí posluchačům, jen málokdo si dokázal představit, že se stejná kauza bude řešit ještě v novém tisíciletí. Ručička spravedlnosti, která se ve třicátých letech přiklonila na stranu rádiových společností, se do konce tohoto roku možná obrátí k majitelům nahraných písní, které jsou opatřeny copyrightem.

Návrh zákona čeká poslední zastávka

Pozornost zástupců obou stran se nyní upírá k americkému kongresu, který bude projednávat legislativní nařízení známé pod jménem Performance Rights Act. Návrh zákona má souhlas Bílého domu a podepsal soudní výbor amerického senátu. Pokud projde poslední zákonodárnou instancí, budou muset americká rádia, jejichž roční výdělky dosahují 16 miliard dolarů, platit vlastníkům práv za každou přehranou píseň. Střízlivé odhady hovoří o ročních poplatcích ve výši 500 milionů dolarů, podle odvážnějších spekulací se mohou rádiové společnosti připravit i na dvojnásobné náklady. Skutečná výše bude stanovena federálním úřadem Copyright Royality Board. Zhruba polovina peněz bude určena hudebním umělcům, zbytek si rozdělí nahrávací společnosti.

Výsada amerických rádií je ve světovém kontextu téměř bezprecedentní a není běžná ani v americkém mediálním prostředí. AM a FM rádia jsou v současné době jedinými hudebními platformami, které jsou ve Spojených státech osvobozeny od poplatků z přehrávání hudby. Takové poplatky musí platit i internetová rádia.

Ačkoliv rádia doposud neplatila peníze hudebním zpěvákům, muzikantům a nahrávacím společnostem, samotní tvůrci písní a hudební vydavatelé nepřicházejí zkrátka. Do jejich kapes putuje ročně okolo 550 milionů dolarů. Dalších více než 25 milionů ročně platí rádia Federální komunikační komisi.

Kompromis? Ani náhodou

Americký deník USA Today nepředpokládá, že by obě strany sporu dospěly ke kompromisu. Nahrávacím společnostem totiž pomalu docházejí peníze a hledají nový zdroj výdělků. „Pokud začínáte s tímto základem, je velmi těžké zapojit se do vyjednávání s dobrou vůlí," komentoval situaci pro deník předseda představenstva Národní asociace vysílatelů Steve Newberry. „Základním argumentem je, že hudba dělá rádiu reklamu," říká Martin Machowsky, mluvčí koalice Music First, kterou podporuje mimo jiné i zpěvák Bruce Springsteen či zpěvačka Alanis Morissette.

Rádiové společnosti mají v rukávu protiargument. Pokud by rádia byla donucena změnit program ve prospěch mluveného slova nebo zavedených zpěváků, hudební byznys, který se snaží prosazovat stále nové talenty, by podle nich mohl značně utrpět. „Pokud by velké rádiové stanice musely platit stovky tisíc dolarů ročně, budou hrát pouze písně umělců, kteří zaručí návrat investic," kontruje Steve Newberry, výkonný ředitel Commonwealth Broadcasting Corporation.

Foto: Profimedia, Týden