Dělníka ožíraly krysy aneb bulvár před sto lety

„Velké krysy a kočky se sbíhaly na nádvoří a ožíraly kusy lidských vnitřností, rozmetaných po dvoře. Strážníci je odháněli, ale nebyli s to zameziti těmto příšerným scénám," líčilo Právo lidu následky výbuchu kotle v pivovaru U Primasů na Václavském náměstí z 8. srpna 1909. Seriozní zpravodajství, nebo spíše dobový bulvár?

Senzace prodávala

Naturalistickým popisům tragédií, včetně zveřejnění celých jmen a dokonce adres obětí, se před sto lety nevyhýbal žádný denní titul, ať už šlo o sociálnědemokratické Právo lidu, agrární Venkov nebo Lidové noviny. „Senzace" prodávala. Na tom se už před sto lety shodli všichni vydavatelé.   

Výbuch kotle ve známém pražském pivovaru U Primasů přímo na Václavském náměstí tak novináře zaměstnal hned na několik dnů. Parní kotel ve strojovně pivovaru, jenž zajišťoval parní pohon čerpadel k vytlačování piva, explodoval v neděli 8. srpna 1909 o půl osmé večer. „Obětí výbuchu stal se 54letý vrchní strojník Josef Vondra, bytem v Praze II., Lipová ulice 16," zjistilo Právo lidu. „Jak svědkové výbuchu vyprávějí, seděl nešťastný strojmistr Vondra večer na lávce před kotelnou a hověl si po parném dni, užívaje na vzduchu vlažného večera. Jelikož výčepní personál si stěžoval, že je příliš velký tlak vzduchu, vyzval hostinský Josefa Vondru, aby stroj zastavil. Vondra vstal a šel do kotelny a v zápětí na to nastala explose."

Šantánu se nedočkali

Hosté slavného zábavního podniku v tu chvíli očekávali zahájení večerního šantánového představení. Výbuch je vyděsil a v panice opouštěli pivovar. Záhy přijeli hasiči i policie, vyšetřování příčin výbuchu však bylo odloženo až na ráno, takže rozmetaná mrtvola zabitého strojníka byla zanechána na místě a během noci stala se kořistí pivovarských krys a koček. „Sotva strážníci na jednom místě krysy vyhnali, objevovaly se na místě jiném," líčil deník Právo lidu. Oběť byla odvezena do pathologického ústavu až v pondělí 9. srpna po poledni. „Byly to jen beztvaré kusy roztrhaného těla," začínal sáhodlouhý naturalistický popis reportéra Práva lidu, který byl přítomen u vyprošťování. Znalci posléze konstatovali, že kotel praskl následkem přepjetí. Šlo navíc o notně starý typ a valně opotřebovaný. Pohřeb Josefa Vondry byl stanoven na 12. srpna na hřbitově v Bubnech.

Další oběti kovoprůmyslu 

Pouhý den po pražské tragédii zabíjel kotel i v Brně. U zdejší firmy Brand dokončovali dělníci výrobu obrovského kotle a 40letý ženatý kotlář Josef Petrov z Králova Pole spadl „na nechlazenou dosud část kotle a utrpěl několik smrtelných zranění v obličeji".

V neděli 8. srpna 1909 zahynul i další dělník tehdy vzkvétajícího kovoprůmyslu. Slévač Emanuel Hejda z pražských Ringhofferových závodů se oběsil ve svém smíchovském bytě. Příčina jeho rozhodnutí nebyla zjištěna, v Praze si ovšem někdo sáhl na život zhruba každý třetí den.

Dvě sebevraždy denně

V hlavním městě říše ve Vídni se dokonce odehrávaly dvě sebevraždy denně. Za červenec 1909 bylo ohlášeno 61 dokonaných sebevražd, přičemž si vzalo život 45 mužů a 16 žen. 19 osob se pověsilo (z toho 3 ženy), 15 zastřelilo (1 žena), 10 osob utopilo (2 ženy), 9 otrávilo (6 žen), 2 osoby se vrhly s výše (2 ženy), 4 osoby se zabily ostrými nástroji (1 žena) a jedna žena skočila pod vlak.

Nože v ulicích Prahy

Nedělní Praha z 8. srpna 1909 měla vůbec daleko k poklidnému svátečnímu dni. V ulicích a v hostincích se blýskaly čepele ostře nabroušených nožů. Na Komenského náměstí se porval 20letý soustružník František Lacina ze Žižkova, bytem Poděbradova ulice 31, a 25letý dělník Tomáš Šlajer, bytem Palackého 23. Oba se navraceli domů ze žižkovských hostinců. „V hádce vytáhl Lacina nůž a zasadil Šlajerovi dvě rány. Jednou rozřízl mu koleno. Druhou mu rozpáral břicho tak, že Šlajerovi vyhřezly vnitřnosti. Šlajer se ihned svalil a omdlel. Na nože došlo tentýž večer i v hostinci na Palackého třídě 147. „19letý kovář František Srnec vytáhl nůž a zasadil truhláři Ferdinandu Doušovi ze Žitné  č. 10 tři rány bodné."

Nejistota i v nemocnici 

Všichni zranění byl odvezeni do pražské všeobecné nemocnice. Tam se  však dočkali jen velmi vlažného personálu, neboť ten se právě chystal k protestům kvůli nízkým platům. „Trpělivost naše jest u konce. Jsme již na tom hůře nežli zametači ulic a nejsme ochotni nadále mlčky ke všemu přihlížet. Nepostačí-li toto upozornění, chopíme se ráznějších prostředků," vyhrožoval personál nemocnice.         

Foto: Repro Ivan Motýl