Padělatel pětikorun zatčen u libeňské hokynářky

Přesně před sto lety byl v Praze zatčen padělatel pětikorun. V roce 1909 měla tato mince mnohem větší kupní sílu než dnešní „pětikačky", za pětikorunu bylo možno koupit třeba dva kilogramy pravého maďarského uheráku a u vídeňského klenotníka a hodináře Maxe Böhnela dokonce i zlatý prsten.  

Padělatelské hnízdo (9. října 1909)
Pražská policie pátrala po původu falešných pětikorun už několik dnů. První padělek objevil podomní prodejce sardinek, když falešnou minci dostal od zákazníka v libeňském hostinci Štrasburg. Nejprve si rozdílu od originálu nevšiml, později však s mincí zamířil na policii. Několikadenní marné pátrání pražských detektivů urychlila až libeňská hokynářka, ke které si přišel nakoupit jistý nervózní mladík. Při placení hokynářka poznala, že chce zaplatit padělkem a srdnatě zavolala policii. Ač se dal mladík na útěk, policie byla rychlejší a po chvíli již vedla do vazby dvacetiletého zámečnického pomocníka Josefa Adamoviče. Ten byl zaměstnán ve vysočanské továrně Diego Fuchse na výrobu hracích strojů a doma měl vybudovanou padělatelskou dílnu. „Při domovní prohlídce byly u Adamoviče nalezeny četné pomůcky k výrobě pětikorun: olovo, cín, alpaka, tavící kelímky a pilníky," uvedla pražská policie. Formy měl schované v továrně svého zaměstnavatele.             

Tyf i spalničky (10. října 1909)
Městský fysikát v Praze vydal pravidelnou týdenní zprávu o nakažlivých nemocech v hlavním městě. Výčet je to pestrý, za pouhý týden onemocněli 3 Pražané břišním tyfem, 2 pravými neštovicemi, 18 lidí spálou, 3 záškrtem či 6 Pražanů spalničkami. Většinu těchto nemocí se přitom za posledních sto let podařilo vymýtit, například proti spalničkám se očkuje a v celé republice není zaznamenáno více než 20 případů ročně. Břišní tyf je nemocí rozvojových zemí.

Mařák v Rudolfinu (11. října 1909)
V pražském Rudolfinu probíhala výstava slavné dobové výtvarné celebrity - Julia Mařáka. Výstava se konala u příležitosti desátého výročí smrti tohoto významného kreslíře a malíře  (zemřel v roce 1899). Expozice byla hojně navštěvována a prakticky denně byla chválena v novinách. „Mařák je úžasně svědomitý kreslíř," napsal například deník Právo lidu.

Střelba na pytláky v Praze (12. října 1909)
Pytláctví na Vltavě má nejméně stoleté kořeny. Právě před sto lety si všiml hlídač na ostrově Štvanice, že tři podezřelí muži chytají vltavské ryby z lodičky. Hlídač proto zavolal policii. „Strážník vyzval rybáře, aby vystoupili na břeh, ti ho však počali bombardovat kamením. Vypálil tedy strážník na rybáře ránu z revolveru, která asi nikoho nezasáhla. Lovci pak rychle vytáhli kotvy a zmizeli v malé chvíli ve večerních temnotách."

Vězení za Svatopluka Čecha (13. října 1909)
Český tisk se rozhořčil nad uherskou justicí. Zatímco v Rakousku patřila sbírka básnického barda Svatopluka Čecha Písně otroka doslova ke klasice (do roku 1909 vyšla už ve 31 vydáních), ve východní části habsburského soustátí se za Písně otroka zavíralo. Za překlad a zveřejnění několika básní z této sbírky byl v Uhrách odsouzen Andrej Hvizdák. Na jeden měsíc vězení a k pokutě 400 korun.   

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU STOLETÝ EXPRES ČTĚTE ZDE

Repro: Ivan Motýl