Pančovaná kořalka zabila 59 zákazníků

Ředitel obchodní společnosti Atalant byl obviněn ze zabití 59 zákazníků, které otrávil kořalou. Alfons Mucha přislíbil pražským radním, že Primátorský sál v Obecním domě vyzdobí zdarma. Komentátor Práva lidu prohlásil, že národ žije „uprostřed šílenství", které způsobuje stále větší drahota, nezaměstnanost a absence smysluplné české politiky. To je malý výběr z událostí z doby mezi 1. a 5. říjnem 1909.

Travič utekl (1. října 1909)
Policie vydala zatykač na ředitele budapešťské obchodní společnosti Atalanta. Obvinila ho ze zabití 59 lidí, kteří požili kořalku dodanou do krámů jeho firmou. „Chemický ústřední ústav nyní zjistil, že otravou methylem, jenž obsažen byl v kořalce, událo se 59 případů úmrtí a 71 případů těžkého onemocnění." Ředitel společnosti však před zákonem upláchnul neznámo kam.

Ruský rozparovač  (2. října 1909)
Zatímco v Budapešti umírali vyznavači kořalky, v ruském Petrohradu měly zemřít všechny ženy. „Rozparovač žen v Petrohradě. Z Petrohradu, 2. října. Po několik dnů řádí zde rozparovač žen, kterému padly za oběť již tři ženy. Na mrtvolách zavražděných připevnil vrah lístky s následujícím nápisem: - Mám v úmyslu odstraniti všecky ženy světa. Je jisto, že se jedná o perversního šílence."    

Krize a zoufalství (3. října 1909)
Stejně jako dnes, zmítala se Evropa v hospodářské krizi také přesně před sto lety. Levicový deník sociálních demokratů Právo lidu proto v neděli 3. října 1909 vyzval k proletářské revoluci, aniž by rakouská cenzura proti textu nějak zasáhla. V úvodníku nedělního Práva lidu bylo řečeno, že český národ žije „uprostřed šílenství", které způsobuje stále větší drahota, nezaměstnanost i absence smysluplné české politiky. „Hrůza na hrůzu stoupá, a všechny dohromady jako by dostupovaly svého vrcholu! Nesmírná a neslýchaná drahota vysušuje lidem zrovna morek z kostí," líčil dobu komentátor Práva lidu. „Všude samá stagnace, ztrnulost, krise, ochablost a zoufalství nade vším!" Občan navíc neměl zastání ani v Říšské radě, ani v Českém sněmu, oba parlamenty byly dočasně nečinné kvůli česko-německé obstrukční politice, která činnost sněmoven zcela ochromila. Právo lidu proti takovému stavu navrhovalo vlastní řešení: „Se železnou nutností přichází okamžik, kdy slovo bude mít sorganizovaný proletariát!"              

Opilí nováčci (4. října 1909)
Počátek října byl spojen s odchody nováčků na vojenskou presenční službu a také s mnohými výtržnostmi odvedenců (tato říjnová tradice se uchovala za první republiky, za komunismu a až do devadesátých let). Například v hostinci v domě číslo popisné 139 v Praze na Pohořelci ztropili výtržnost nováčci zeměbraneckého pluku. „Hostinský František Schmidt, když chtěl rváče uklidnit, byl jimi ztýrán. Když pak se dostavila policejní hlídka, napadli ji nováčci a jeden z policistů byl zpolíčkován. Rvačce učinila konec teprve vojenská hlídka."

Mucha za 55 tisíc (5. října 1909)
Městská rada na pražské radnici se usnesla, že výzdobu Primátorského salónu v právě dokončovaném Obecním domě dostane na starost Alfons Mucha. Mistr také napsal radě dopis, který byl na schůzi citován. „Bude-li můj návrh přijat, zanechal bych letos saisony v New-Yorku." Zároveň Mucha přislíbil, že práce na výzdobě učiní zdarma „pro slávu naší drahé vlasti české". Za motivy ze slovanské mytologie chtěl zaplatit pouze bezprostřední výlohy. Jak však zjistili pražští novináři, Mucha si za skici a kartony naúčtoval rovných 55 tisíc korun. Rodinný domek v pražské Dubči tehdy přišel na 5 tisíc korun, nový velocipéd na 84 korun a půl kilogramu žitné kávy na 32 haléřů.

DALŠÍ DÍLY SERIÁLU STOLETÝ EXPRES ČTĚTE ZDE

Repro: Ivan Motýl