Zabití venkované i student gymnázia, omráčení rolníci a usmrcený dobytek, koně i drůbež. To byla smutná bilance prudkých bouří z konce května 1909. „Na Andreově promenádě ve Vítkovicích usmrcen bleskem student českého gymnázia Bedřich Svitala," přišla například smutná zpráva z Ostravy.
Život bez bleskosvodu
Na sklonku května v roce 1909 se v českých zemích ženili všichni čerti. Zemi vládly prudké lijáky a bouře a blesky si vybíraly oběti každý den, především na venkově. Třeba sobotní vydání Práva lidu z 29. května 1909 bylo tragickými zprávami z lůna českého venkova doslova přecpáno. „V Plachové Lhotě na Voticku sjel blesk do usedlosti rolníka Jana Vosátky. Rázem byla usedlost v plamenech a celá shořela. Deset kusů hovězího dobytka, jakož i množství drůbeže padlo požáru v oběť. Jen s námahou byly vyneseny děti z hořícího stavení. Bratr pohořelého byl zasažen bleskem a těžce popálen."
Hůře dopadla Aloisie Koldová z Krušlova na Strakonicku. Když kráčela z pole, blesk ji zabil. Stejně tak hospodyni sedící u okna v Polance na Klatovsku. „V Pohoři omráčeny hospodyně Kotlanová a její osmiletá dceruška a zabity čtyři kusy hovězího dobytka. U Čemína na Plzeňsku blesk omráčil tři lidi vracející se z pole," líčilo pražské Právo lidu. Venkovský lid tehdy ještě neměl zažita základní pravidla, jak se chránit před bleskem. Hromosvod čili bleskosvod byl sice znám už od konce 18. století, ale na venkově nebyl zdaleka všude používán.
Zaručeně nezaručená předpověď
Ani předpověď počasí na červen neslibovala velké změny. Výhled zveřejnilo nedělní Právo lidu ze 30. května 1909. Autorem předpovědi byl nepodepsaný vědec pražské polytechniky, který se prý opíral o teorie slavného pražského zeměměřiče profesora Karla Václava Zengera (1830-1908). „Počasí červnové bude asi dosti vlhké s častějšími bouřemi, mezi nimiž budou jasné dny," uvedla nejasná novinová předpověď, která vlastně kromě bouří slibovala i pěkné počasí.
Stejné vydání novin zveřejnilo další jména obětí bouří z českých zemí. „U obce Hukovice ve Slezsku vracel se majitel hospodářství Jan Schwabl z pole se svojí manželkou a synem za prudké bouře. Pojednou zasáhl je mocný blesk a všechny tři na místě usmrtil. Služebnému děvčeti, které ubíralo se několik kroků za nimi, nestalo se ničeho." V Jaronicích na Českobudějovicku udeřil blesk do domku rolníka Diviše a zabil dva koně.
Příroda řádila i ve světě
Klid nebyl ani ve světě. V americkém Chicagu vypuklo zemětřesení. „Komíny se řítily, okna praskala, nádobí padalo ze stolů a z polic," uvedlo Právo lidu. Na Nových Hebridách zabilo zemětřesení čtyři osoby. Země se zatřásla i v Anglii. Také vydání Práva lidu z 1. června 1909 informovalo o světových přírodních katastrofách. V americké Dallasu usmrtil cyklon 30 osob. V italské Kalábrii vypuklo mírnější zemětřesení, zaznamenala ho i rakouská seismická stanice v přístavu Terst.
Foto: Ivan Motýl
