Ostuda v USA
Peníze vlády pro krajany v New Yorku byly rozkradeny

22. únor 1911: Vládní příspěvek pro krajanské centrum v New Yorku byl zpronevěřen. A krajanský dům je prý v "nejhnusnějším nepořádku".

Každý evropský stát měl před sto lety v New Yorku svůj krajanský dům. "Je to jakási přestupní stanice do nového světa, kde vystěhovalci mohou zatímně pobýti a obeznámiti se s novými poměry. Zde jsou chráněni před nesvědomitými agenty, šejdíři, vysávači a kuplíři, takže tyto domy mají veliký význam," napsala pražská Národní politika ve středu 22. února 1911.

Zpustlé smetiště za oceánem

Byl to úvod k rozsáhlé reportáži o skandálu v takzvaném Rakouském domě v New Yorku (Austrian Home), na který vláda přispívala 20 tisíc korun ročně (asi dva miliony dnešní měny). "Kam se děje těch 20 tisíc korun ročně z našich kapes?" zeptal se reportér Národní politiky, který Rakouský dům v New Yorku navštívil. "Rakouský domov našim zemím čest nedělá," konstatoval lakonicky a vylíčil, že dům je "zpustlým smetištěm", jehož správci nejspíše příspěvek vlády utratili ve svůj prospěch.

Špinavý a zaneřáděný Rakouský dům našel v "nejhnusnějším nepořádku". Uvnitř pobývala jen čtyři polská děvčata z Haliče. Dům měl tak špatnou pověst, že dokonce přistěhovalečtí úředníci na Ellis Islandu zakázali zástupcům této instituce přístup do přístavu. "Každý vystěhovalecký dům mívá svého zástupce v Ellis Islandu, aby tam hned z lodí mohl přijímati vystěhovalce. Vláda americká ale nepřipustila rakouského zástupce do přístavu, bojíc se o čistotu a zdraví svých příštích občanů z Rakouska."

Rozlícený reportér označil stav Rakouského domu jako mezinárodní ostudu: "Když může být uleveno těžkému osudu vystěhovalců našich, nesluší se, aby byla činěna světová ostuda takovýmto ústavem, jsoucím pod státní patronací."

Statisíce Čechů v USA

Na Ellis Islandu americké úřady denně odbavily asi pět tisíc přistěhovalců z Evropy. Stovky z nich měly přitom původ v Rakousku-Uhersku, odkud odcházela hlavně polská chudina z Haliče, Rusíni z Bukoviny, Slováci z Uher a také Češi, především z podhorských krajů Čech (Pardubicko, Vysočina), ze Slovácka a Valašska.

Údaj, kolik přesně Čechů odešlo roku 1911, není k dispozici. Odhaduje se, že od roku 1860 do roku 1938 se do USA vystěhovalo na 400 tisíc Čechů. Podle sčítání lidu v USA z roku 1910 žilo v této zemi 750 tisíc Čechů, na základě sčítání z roku 2000 se v USA hlásily k českému či československému původu dva miliony lidí.

Ne všichni vystěhovalci z Rakouska-Uherska ale před sto lety v USA uspěli, o čemž svědčí tato zpráva Národní politiky z 20. dubna 1911: "Dne 13., 14. a 15. dubna přibylo do Bohumína 1200 dělníků z Ameriky. Většinou byli to uherští a charvátští vystěhovalci, jimž v novém světě se nedařilo, ježto pracovní poměry v Americe velice se zhoršily."