22. červen 1911: Čtyřiadevadesát ran vystřílelo vojsko proti davu na náměstí v Drohobyči. Pokojný průběh voleb v Rakousku-Uhersku dostal krvavou tečku.
Předčasné volby v červnu roku 1911 se v českých zemích odehrály bez vážnějších incidentů. Ve východní části monarchie se však v den voleb střílelo a nově zvolený rakouský parlament se posléze k nešťastné událostí vracel celé měsíce.
Žít jen pro pomstu za prolitou krev
Incident se stal v haličském městečku Drohobyč (dnes Ukrajina, 60 km od Lvova) 19. června 1911 a o tři dny později se konaly první pohřby obětí.
Tento telegram přišel 22. června do pražských Národních listů: "Při pohřbu některých obětí střelby v den voleb ukazoval jeden syn šátek svého zastřeleného otce přísahaje, zatím co spouštěli rakev do hrobu, že žíti bude jenom pomstě za krev nevinně prolitou. Mnoho obyvatelů prchlo z města, ostatní mají sotva odvahu jíti na ulici. Obchod uvázl úplně."
Co přesně se v Drohobyči stalo, není podnes úplně jasné. Jisté je, že v den voleb začali vojáci rakouské armády pálit do shromážděného davu na náměstí. Na místě zemřelo 8 lidí a v několika dalších hodinách a dnech podlehlo zraněním ještě 18 obětí nešťastné střelby. "Nešťastné" především proto, že snad ani nebyl vydán povel ke střelbě.
Chátra v útoku
Klid při volbách střežila armáda preventivně, v kraji totiž probíhala velmi ostrá předvolební kampaň. Největší podporu v Drohobyči, kterou z poloviny obývali Židé, měl dr. Löwenstein, který také volby nakonec vyhrál. Dva protikandidáti, čerství zbohatlíci na ziscích z haličských naftových polí, však do města v den voleb poslali vesnickou chátru, aby vyvolala protesty proti údajně zmanipulovaným volbám. Byl to tedy zároveň i národnostní spor mezi Židy z Drohobyče a nežidovským venkovem.
Lůza nejprve vymlátila místnost volebního štábu dr. Löwensteina a chtěla vtrhnout i do volebních místností. Na přítomné vojsko zaútočila kameny a z davu se prý mělo i střílet. Velitel jednotky proto v jistou chvíli nařídil varovné výstřely, v hlomozu mu prý však někteří vojáci špatně rozuměli a začali pálit rovnou do davu na náměstí.
Projev ministra obrany v parlamentu
Takto celou událost vylíčil 29. července 1911 na půdě parlamentu nový rakouský ministr obrany Friedrich von Georgi, mimochodem pražský rodák: "Velitel pěší asistence v Drohobyči nadporučík Hüttel nedal do útočícího davu stříleti, nýbrž na zastrašení útočníků vojsko kamenujících velel pouze HOTOVO. Poněvadž v kritickém okamžiku z balkonu sousedních domů padly výstřely, vypálilo několik pěších vojínů v domnění, že povel přeslechli, řadu ran a přes to, že Hüttel s nebezpečím vlastního života před ně se postavil a kázal palbu zastaviti, vystříleli 61 nábojů. Následkem této palby vypálil 33 ran také další oddíl, který napaden byl kamením."
V davu zemřeli místní Židé, Rusíni, Poláci, Ukrajinci ale i jeden náhodný Francouz, takže se z incidentu stala i mezinárodní ostuda. "Francouzský konzul dostal od své vlády rozkaz, aby zahájil hned vyšetřování o smrti francouzského příslušníka Berthelota, jenž byl zastřelen. Francouzská vláda chce diplomatickou formou žádat odškodné," uvedly Lidové noviny z 23. června.
Střelbu zažil Bruno Schulz i občan Prahy
Pro současníky může být zajímavá informace, že z oken domu svých rodičů pozoroval krveprolití v "přímém přenosu" dnes světoznámý spisovatel Bruno Schulz, autor slavných Skořicových krámů. V roce 1911 měl Schulz devatenáct let, zrovna skončil gymnázium a tato hrozivá podívaná ho prý zasáhla na celý život.
Národní listy v létě před sto lety dokonce vypátraly, že mezi sedmdesáti zraněnými byl i jeden Pražan, obchodní zástupce Viktor Glaser. Ten listu vylíčil, jak byla střelba bezohledná. Snažil se zrovna dostat do hotelu v centru Drohobyče, když se ozvala.
"A již ozývají se výstřely a jsme zasypáni celým deštěm střel. Blíže hotelu i já jsem zraněn odraženou střelou. Vojsko střílelo na vzdálenost 20 kroků do lidu. Kolem nás padali lidé jako přezrálé hrušky," vyprávěl Viktor Glaser v nemocnici ve Lvově, v níž si střelné zranění léčil.
Zahynuli mladí i staří. Poláci i Židé.
A tady je několik jmen lidí, kteří nesmyslně zahynuli v den svobodných voleb:
Bernard Schachter, 21 let, hluchoněmý, zastřelen ranou do hrudi.
Szulim WiIf, 18 let, krejčí v Drohobyči, zastřelen ranou do hrudi.
Izak Rappaport, 24 let, zámečník v Drohobyči, zastřelen ranou do zad.
Moritz Kindler, 31 let, advokát, zastřelen ranou do břicha.
Stanisław Urbanowicz, 54 let, tesař, zastřelen ranou do zad.
Michał Turbiński, 70 let, žebrák, zastřelen ranou do zad.
