3. listopad 1910: Na vltavský prám určený pro převoz maximálně dvanácti lidí se natlačilo 30 pasažérů a přetížená loď se překotila. Utopili se tři lidé.
Přívoz mezi pražskými Lahovičkami a čtvrtí Modřany je funkční dodnes. Před sto lety právě tady došlo k dosud největší tragédii v historii pražského převoznictví. „Neštěstí stalo se časně ráno ještě za značné tmy. Utonula dělnice Humhalová ze Záběhlic u Zbraslavi, dělník Plechatý z téže obce a dělník Klán z Bání," zjistili vyšetřovatelé krátce po neštěstí.
Jako dobytek nepojedeme!
Přívoz v Lahovičkách býval každý den hojně využíván dělníky, kteří pracovali na protějším břehu Vltavy v modřanském cukrovaru. Ve čtvrtek 3. listopadu 1910 se ale na břehu v jednu chvíli sešlo nebývalé množství dělníků, takže převozník Antonín Pechar skupině nabídl, že ji převeze na větším prámu pro dobytek.
Dělníci nabídku odmítli, že prý „jako dobytek nepojedou" a začali se cpát do malé loďky, která byla určena pro pouhých dvanáct pasažérů. „Dle odhadu převozníkova bylo v kritické chvíli na loďce 30 osob," vylíčil událost denní tisk. „Polovička musí zpátky na břeh," žádal převozník cestující. Pak prý se ozval dělník na břehu, který se postěžoval: „Když jich je tam tolik, mohu tam být také." Načež skočil do loďky, která se zakymácela a sama odrazila od břehu. „A v tom již ozval se zděšený křik, neboť loďka se překotila a všecky osoby spadly do vody, která je v těch místech značně hluboká."
Každý hleděl jen svého života
Nastal chaos, který například deník Národní politika vylíčil následovně: „Každý hleděl jen svého života a snažil se dosíci břehu, kde mu jedině kynula spása." Se záchranou pomáhal jen převozník Pechar a později lodníci parníku, který plul kolem. Tři pasažéři se utopili a dle všeho jde zatím o největší tragédii v historii pražského převoznictví.
Dyje si vzala 31 dětí
Největší převoznická tragédie v českých zemích se ale odehrála 26. května 1936 při školním výletě dětí z Rakvic na Pálavu. Na rozbouřené Dyji se prám rozlomil a s přetíženým přívozem se utopilo 31 dětí. Za tragédii byli souzeni učitelé, kteří přemluvili převozníka k většímu zatížení, aby nemuseli platit za více převozů.
Vůbec největší lodní katastrofou v českých zemích bylo potopení plně obsazené lodi 8. září 1732 nedaleko Ústí nad Labem, kdy se v Labi utopilo 52 pasažérů, vesměs poutníků, kteří putovali do Bohosudova. Výbuch kotle na parníku František Josef I., který se odehrál 19. května 1898, si vyžádal tři oběti.
Letošní modlitba za 50 obětí
Tolik o obětech na plavidlech profesionálů. V českých řekách se ale ročně utopí desítky lidí na nejrůznějších plavidlech. Vodní živel si bere i rekreanty či náhodné oběti při povodních.
Modlitba za spásu všech utonulých v českých řekách zní pravidelně o Dušičkách u sochy Vltavy v Praze na Dětském ostrově. Letos byla pronesena za padesát lidí, kteří v řekách zahynuli od počátku roku. Například na Radošovském jezu na Ohři se 9. srpna 2010 převrátil raft s pěti pasažéry, přičemž šestnáctiletou dívku už se nepodařilo zachránit. Po výslechu policie zjistila, že vodáci do raftu sedli ve značně opilém stavu a nikdo z nich se neoblékl záchrannou vestu.
