31. červenec 1911: Obec Vepříkov na Chotěbořsku zcela vyhořela. Oheň spolykal 63 usedlostí a požár marně zdolávalo 25 hasičských sborů.
V pondělí 31. července 1911 lehla popelem vesnička Vepříkov na Vysočině. Zpráva, kterou o strašlivé katastrofě přinesl deník Národní politika, i po sto letech výmluvně ilustruje rozsah neštěstí.
V krátké chvíli stála celá ves v plamenech
"Celá vesnice lehla popelem. Hrozným neštěstím byla postižena chudá horská obec Vepříkov v okresu chotěbořském, která v pondělí odpoledne lehla popelem. Oheň vznikl v usedlosti pana Doležala a v krátké chvíli stála celá ves v plamenech. Dlouho trvající sucho připravilo dobrou žeň dravému živlu, jemuž v necelých dvou hodinách padlo 63 usedlostí za oběť. Námaha sborů hasičských, jichž dostavilo se k ohni na 25, zůstala marnou: z celé vesnice zůstala jedině škola, jedna selská usedlost a dva domky. Obyvatelé dleli povětšině na polích, a tak podařilo se jim jen nepatrnou část majetku zachrániti, poněvadž oheň se šířil s ohromnou rychlostí. Mnoho dobytka a drůbeže uhořelo. Tak velkého neštěstí, jakým byla postižena zmíněná obec, není v celém kraji pamětníka. Rolníci upadli do nejkrutější tísně, neboť suchá píce všecka shořela a na novou za letošního sucha není naděje. Pojištění proti ohni taktéž je nepatrné."
Vznik ohně přičítá se dětem
Odhadovalo se, že požár způsobily děti, které si hrály se zápalkami. Vesnice také záhy dostala humanitární pomoc, český místodržitel například okamžitě věnoval sumu, která by se dnes rovnala zhruba stotisícové částce.
"Vznik ohně přičítá se dětem se sirkami si pohrávajícím. Hrabě Dobřenský z Chotěboře osobně účastnil se záchranných prací a příklad jeho velice dobře působil. Místodržitel království Českého kníže František Thun věnoval ihned, jakmile o neštěstí zaslechl, 1000 korun pohořelým, jichž stav je přímo zoufalým, a přislíbil postarati se, aby říšské ministerstvo vojenství propůjčilo nešťastníkům obydlí zbaveným stany ku prozatímnímu ubytování. Všem lidumilným srdcím naskytuje se přispěti nešťastníkům. Všecky příspěvky přijímá vděčně obecní úřad."
První zprávy z Vepříkova neuváděly, že by v obci při požáru někdo zahynul. Pouze "dvě nebezpečně popálené osoby byly odvezeny do nemocnice".
Zázrakem zachráněné dítě i s kočkou
V některých pozdějších vzpomínkách na tragédii se ovšem uvádělo, že při požáru dva lidé zahynuli. Pokud se tak opravdu stalo, zřejmě šlo o citované osoby převezené do nemocnice.
Na neoficiálních webových stránkách Vepříkova je celá událost vykreslena následovně: "31. červenec zůstane trvale zapsán ve vzpomínkách obyvatelů Vepříkova. Ve vsi propukl ničivý požár a z vesnice se během jedné hodiny stalo ohnivé jezero. Oheň si vyžádal dva lidské životy, zahynulo mnoho drůbeže, prasat, koz a psů, i několik kusů hovězího dobytka. Byly zničeny téměř všechny domy, ze 67 stavení jich zbylo osm nepoškozených."
V obci se traduje i tato kuriózní historka: "Pouze v jednom z ohořelých domů byla po uhašení požáru objevena živá a zdravá pětiletá Bohumila Polnická. Dítě si několik hodin uprostřed hořícího domu hrálo v koutku světnice s kočkou a jakoby zázrakem zvíře i děvče bez úhony unikly plamenům."
Vepříkov se ještě do vypuknutí první světové války dočkal kompletní obnovy.
