Více než polovina Chorvatů neumí číst a psát

Domácí
1. 3. 2011 15:04
Šedesát procent Chorvatů neumělo v roce 1911 číst a psát.
Šedesát procent Chorvatů neumělo v roce 1911 číst a psát.

1. březen 1911: Češi, kteří strávili dovolenou na Jadranu, se vraceli se šokující zkušeností. Zjistili, že více než polovina Chorvatů je negramotných.

Sčítání lidu v Rakousku-Uhersku potvrdilo, co už znali čeští turisté z vlastní zkušenosti z Přímoří a Istrie. Předběžné údaje ze sčítání v přímořských provinciích habsburského soustátí, zveřejněné ve středu 1. března 1911, totiž ukázaly, že "výsledky jsou to žalostné a mezi Chorvaty jest 60 % bezgramotných". Informaci přinesly pražské Národní listy.

Češi vs. Chorvaté v gramotnosti: 97 ku 40

Chorvatská Pula kolem roku 1911.V jednotlivých okresech se přitom počet negramotných lišil. V politickém okrese Poreč neumělo číst a psát více než 60 % obyvatel, v okrese Koper 46 % ale třeba na ostrově Krk "jen" 35 % obyvatel. Podle Národních listů až 12 tisíc chorvatských dětí vůbec nechodilo do školy. Zajímavé bylo, že italská menšina na Istrii si svoje vzdělání hlídala a negramotných vykazovala maximálně do 20 procent.

České země se v roce 1911 naopak vyznačovaly mimořádně vysokou gramotností, která překračovala 97 %. Číst a psát neuměli jen tuzemští cikáni a někteří horalé, hlavně na Valašsku či Těšínsku.

České pivo i čeští lékaři

Lékařka Zdeňka Čermáková v roce 1911 mezi zbídačelým chorvatským obyvatelstvem.Čechy, kteří přijížděli na dovolenou například do Bašky, však vysoká míra "slovanských bratrů" trápila natolik, že různé domácí nadace začaly s podporou chorvatského školství.

Češi už totiž před sto lety Jadran milovali a stali se průkopníky zdejšího turismu. "V Bašce, milém to útulku, máme již český pavilon restaurační a český hotel přímo na pískovišti zbudovaný s 32 pokoji, s naší dobrou českou stravou a ještě lepším pivem," popisoval počátky turismu na Jadranu reportér Národní politiky v článku ze 13. dubna 1911.

Chorvati ale roku 1911 žili ve značné bídě a často i v otřesných hygienických podmínkách. Do oblasti proto s rekreanty (roku 1911 navštívilo Bašku 700 českých turistů) začali jezdit i čeští lidumilové, kteří se rozhodli proti místní bídě aktivně bojovat. Známý je například osud lékařky Zdeňky Čermákové, která vedla v Bašce "boj s pověrami a špatnými zvyky a už dva roky po jejím příchodu do Bašky byli novorozenci a nejmenší děti čistější a zdravější". 

Autor: Ivan MotýlFoto: archiv

Další čtení

Dnes ráno zemřel muž po potyčce několika lidí na třídě Míru v Pardubicích

Domácí
29. 3. 2025

Městská galerie v Praze sbírá peníze na restaurování Máchovy sochy

Domácí
29. 3. 2025
ilustrační foto

Dárců kostní dřeně se zapsalo za pár dní přes 6000 lidí, loni 12 000 za rok. Pro Madlenku

Domácí
29. 3. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ