Rakouská ORF propustí čtvrtinu zaměstnanců
28.11.2008 10:58
Drastický úsporný plán oznámila rakouská veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost ORF. Do roku 2012 by v rámci těchto úspor mělo být mimo jiné propuštěno přes tisíc zaměstnanců, tedy téměř čtvrtina všech pracovníků ORF.
Generální ředitel ORF Alexander Wrabetz uvedl, že v letošním roce zaznamená společnost ztráty ve výši zhruba 100 milionů eur.
„Bez zásadních úsporných opatření by se ztráty v rozsahu 70 až 100 milionů eur opakovaly i v následujících letech, podnik by tak do roku 2012 zcela vyčerpal vlastní kapitál a musel by vyhlásit bankrot," řekl Wrabetz.
Jedním z důvodů potíží ORF je nynější světová finanční krize. Téměř polovina letošních ztrát připadá na pokles hodnoty cenných papírů, v nichž má ORF uloženy své rezervy. Existují ale i další důvody, které jsou trvalé a zčásti zaviněné vedením firmy.
ČTĚTE TAKÉ: První oběť krize: bezplatný deník 24 hodin končí
Patří k nim především pokles příjmů z reklamy a nadměrný počet velmi dobře placených zaměstnanců. Po vzniku soukromých televizních stanic v Rakousku a hlavně po vstupu německých stanic na rakouský trh musela ORF snížit reklamní poplatky a o část reklam přišla.
Přesto v minulých letech prudce zvyšovala počet svých zaměstnanců. Jen v roce 2003 převedla více než 1200 bývalých externích pracovníků do řad trvalých zaměstnanců. To dramaticky zvýšilo mzdové náklady podniku.
ČTĚTE TAKÉ: Německým médiím klesají příjmy z reklamy
Jak Wrabetz tento týden přiznal, průměrná mzda v ORF činí 83.000 eur ročně. S vedlejšími mzdovými náklady to pro ORF představuje v průměru přes 118.000 eur na každého z nynějších téměř 4600 zaměstnanců.
Protože vývoj na finančních trzích ani na trhu reklamním nemůže společnost příliš ovlivnit, musí šetřit na zaměstnancích.
V nejbližších letech tedy hodlá propustit 1050 lidí. Zrušeno má být postupně přes 700 pracovních míst, dalších 300 bude znovu převedeno na externí bázi.
Pomůže stát?
Roční obrat ORF dosáhl v loňském roce 950 milionů eur. Polovinu výdajů kryje společnost z koncesionářských poplatků, asi 300 milionů z příjmů za reklamu. Zbývajících zhruba 200 milionů eur zajišťují dceřiné společnosti. Na platy zaměstnanců přitom padne téměř polovina všech výdajů.
Wrabetz si při oznamování úsporných opatření posteskl, že vláda teď pomáhá každé "pimprlové" bance miliardovými injekcemi, ale veřejnoprávní televize nedostává od státu nic. Rakouská vláda už naznačila, že je ochotna pomoci, ale napřed musí ozdravné reformy udělat sama ORF.
V rakouských poměrech bude ale velmi těžké změnit například postavení zemských studií ORF, která se dostala pod silný vliv vlád jednotlivých spolkových zemí. Stejně tak praxi obsazování vedoucích míst podle politického klíče, která vede k tomu, že při častých změnách ve vládě se mění i funkcionáři v ORF. Ti vystřídaní ovšem neodcházejí, ale za vysoké platy dál působí v bezvýznamných pozicích.
Foto: Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.