Média od dnešního dne nemohou zveřejňovat identitu obětí závažných trestných činů či informace z policejních odposlechů. Zakazuje jim to novela trestního řádu a zákona.
Zákonná úprava, která měla původně ochránit především týrané a zneužívané děti, se zejména kvůli části o odposleších stala předmětem kritiky ze strany médií, některých senátorů a hnutí. Odpůrci zákona tvrdí, že porušuje ústavní právo na svobodu projevu.
ČTĚTE TAKÉ: Novináři dostali náhubkový zákon. Co už si nepřečtete
Na základě takzvaného náhubkového zákona nebudou smět média od příštího měsíce uvádět žádné informace, jež by mohly vést k odhalení totožnosti mladistvých, kteří se stali obětí trestného činu. U dospělých osob pak bude platit stejné nařízení, pokud jsou postiženi některými, přesně vyjmenovanými, zločiny. Novináři také nebudou moci zveřejnit informace z policejních odposlechů nebo jejich záznamy, pokud už je neprojednával soud.
Svůj nesouhlas s novou zákonnou úpravou začaly v minulých dnech některé deníky a servery vyjadřovat tím, že pod logem "vězení pro novináře" přinesly příklady článků v podobě, jak mohly vycházet dříve a v jaké podobě se budou moci objevit ode dneška. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) se zase ujal přípravy návrhu, se kterým by se senátoři mohli obrátit na Ústavní soud, aby novelu posoudil.
ČTĚTE TAKÉ: Koho zastřelil Ďuričko? To si nesmíte přečíst
Původním hlavním cílem novely byla ochrana obětí před nežádoucí medializací, část o odposleších k návrhu přibyla až při projednávání v ústavně-právním výboru sněmovny.
Foto: Týden
