Třetí sněm hnutí ANO v neděli skončil. Zvolil nové vedení, přijal stanovy, mlhavě se pokusil naznačit programová východiska a potvrdil, že vládní strana je partají jednoho muže. Diskutovat se delegáti odvážili, až když všechny důležité věci odhlasovali.
Jestli kongres anistů něčím překvapil, tak cestou, jakou se sněm vydal k očekávaným výsledkům. Delegáti na vzácné výjimky neměli dotazy na kandidáty do vedení strany, kteří budou politiku hnutí tvořit následující dva roky. Téměř neřešili působení vlastních ministrů ve vládě, přestože je ANO strana, která vyměnila už tři. Bez debaty odklepli i nadiktované stanovy, které ponechávají moc předsednictvu.
Delegáti sněmu zůstali stále u svých kořenů, kdy před volbami slibovali voličům, že "nejsou politici". Opravdu se tak nechovají, autorita předsedy hnutí Andreje Babiše je pro ně posvátná, a to až do té míry, kdy to jemu samému přišlo zjevně hloupé. I když se nedá pochybovat, že chce, aby bylo po jeho, poslušnost a úcta zaměstnanců (delegátů) naprosto zničila pečlivě připravené představení, které mělo veřejnost přesvědčit, že ANO je politické hnutí osobností, ne one-man-show Andreje Babiše. To se nepovedlo.
Nejlepší příspěvky měl Babiš, vsadil na rétorika-praktika, který chce řešit praktické věci, ale nebaví ho ideologie. To má logiku, vsadil na svou osobu úspěšného byznysmena, který už nepotřebuje peníze, ale chce si postavit pomník jako zachránce Česka. Nikdo ho však nedoplnil o ideologický rámec, pokusila se o to pražský primátorka Adriana Krnáčová s důrazem na liberalismus a rodinu.
Jediný rebel mezi delegáty byl poslanec Ivan Pilný, který si dovolil zpochybnit například volbu Radmily Kleslové místopředsedkyní hnutí, podle něj by ve vedení ANO měli být lidé s lepší pověstí a chyběla mu věcná debata o problémech. Za to sklidil od ostatních účastníků kritiku a byl nucen se na závěr obhajovat. Ostatní papouškovali ve svých nominačních nebo zřídkavých diskusních příspěvcích názory předsedy jako automat pod heslem, že za všechno mohou tradiční politické strany a špinavé prádlo se nemá prát na veřejnosti a ANO podle nich není rozhádaná strana. Někdy to až hrůzostrašně připomínalo dobu mezi válkami. Tehdy také byly v neoblibě politické strany a začaly v mnoha zemích bodovat fašistické organizace, které se nechtějí zatěžovat žvaněním a byrokracií. Důraz kladly na efektivitu a výkon... Babiš a ANO tak daleko nejsou, ale ta drtivá jednohlasnost je pozoruhodná.
I Babiš si v závěru povšiml, že sněm například neanalyzoval komunální volby nebo neřešil aktivitu europoslaneckého klubu. Chtěl programovou debatu, žádná nebyla, protože kromě demagogie, jak všichni všechno dělali blbě, s ničím jiným nikdo nepřišel. Aby například na české podmínky rozpracoval myšlenky amerického hnutí No Label. Prostě Babiš to nenavrhl a nikdo jiný to neudělal.
Možná kvůli slovům prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka. "V poslední době jsme několik malých přehmatů udělali, kvůli kterým jsme ztráceli body. Jsem přesvědčen, že vznikají kvůli nedostatku komunikace. Mým úkolem bude tu komunikaci zlepšit. Budu rád, když si naše postoje vyjasníme uvnitř dříve, než je začnou řešit média." Prostě se báli promluvit.
Kdyby nebylo jízlivého Babiše a vtipného moderátora Richarda Brabce, bylo by to jak představení naprogramovaných robotů.
