Při výjezdu do Londýna za velvyslancem Michaelem Žantovským jsme si pohrávali s myšlenkou udělat rozhovor pro TÝDEN poněkud jinak. Totiž hovořit s ním, jako by byl stále mluvčím prezidenta Václava Havla. Zeptat se třeba na to, jak by se měli Češi postavit k uprchlíkům ze Sýrie a Afriky.
Nakonec to ani nebylo potřeba. Na běžence sice nepřišla řeč, Žantovský ale při rozhovoru pro TÝDEN (najdete jej v aktuálním vydání TÝDNE) použil slova, jaká by dost možná volil i Havel. "Jde o dluh, který máme vůči jiným. V dobách, kdy nám nebylo zrovna hej, jsme byli vděčni za každou podporu, které se nám dostalo od jiných," řekl Žantovský. V roce 1999 Havel velmi podobně argumentoval, když se veřejnost a část politiků stavěly proti přijetí uprchlíků z Kosova.
Tři autobusy s více než stovkou kosovských běženců tehdy křižovaly republiku, dokud nenašly azyl v ubytovně zemědělského družstva u Olomouce. Analogie s dneškem je zřejmá až moc. Také nyní vláda těžko hledá ubytování pro první syrské rodiny, které se už rozhodla přijmout.
Na obyvatele Světlé nad Sázavou, kteří v roce 1999 odmítli běžencům poskytnout azyl v areálu školy v přírodě, zdvihl Havel káravý prst: "Obavy z pobytu uprchlíků jsou projevem zvláštního egoismu a krátkozrakosti, které se nevyhnutelně obrátí proti těm, kteří tento strach mají." Je zajímavé, že kdysi dávno Světelští protestovali také proti zřízení školy v přírodě. Báli se zvýšeného hluku a drobných krádeží v obchodech. Teprve potom jim došlo, že děti ze severních Čech nechají v krámech celé své kapesné. Egoismus se nakonec skutečně obrátil proti pokojným občanům. Přišli o kapesné od Kosovanů a ze školy v přírodě je dnes ženská věznice.
A co si Havel myslel o muslimském nebezpečí? "Že se v naší zemi uzavřeme, že bude přísnější režim na hranicích a že si tu budeme šťastně a spokojeně žít, nestarajíce se o to, co se děje v jiných částech světa, tak tomu nemůže být. Musíme nést spoluodpovědnost za osud světa a nemůžeme se radovat jenom z darů a toho, co nám tato moderní civilizace nabízí," pronesl prezident po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. O přeplněných člunech ve Středozemí přirozeně nemohl mít ani tušení. Není co dodat. Možná jen tolik, že tu chybí umírněný hlas, který by měl dostatečnou váhu. Chybí doma i v Evropě.
