Propaganda krytá dlažebními kostkami a klacky

To, co se odehrálo 17. listopadu na litvínovských sídlištích, byla propaganda v ryzí podobě. A body z ní těžilo vedení Dělnické strany. Příchozím na litvínovské náměstí Míru zahrálo na citlivou, nacionalistickou strunu a při bitvě se stáhlo do ústraní.

Přesně před třemi měsíci jsem na tomto místě psal, jak se extremisté rafinovaně vkrádají do hlavních zpráv médií a myslí spoluobčanů. Co se za tu dobu změnilo? Nic, stále je to jako přes kopírák. Jen "útoky" krajní pravice jsou čím dal naléhavější. A krvavější.

ČTĚTE TAKÉ: GLOSA DNE: Aby nám víkendy nezhnědly

Producírování takřka v přímém přenosu již radikálům evidentně nestačí. Je třeba přitvrdit. Výsledkem budiž spoušť po nedávném dvouhodinovém řádění v okolí litvínovského sídliště Janov. 

Začátek působil nevinně. Pár stovek přívrženců Dělnické strany naslouchalo myšlenkám partajního předsedy Tomáše Vandase. Mimo jiné se bránil tomu, že by podobné akce "dělňasové" zneužívali k verbování nových členů.

Ze lži se usvědčil jen o pár urážlivých vět později. "Chci vás, občany Litvínova, v této souvislosti vyzvat: pokud sympatizujete s programem naší strany a chcete se aktivně zapojit do změn ve vašem městě, kandidujte za nás v komunálních volbách, které budou za necelé dva roky. Postavíme tady kandidátku, uspějeme a z pozice zastupitelů budeme moci aktivně ovlivňovat chod města k obrazu svému," vyzval Vandas posluchače.

A už po skončení projevů mohl počítat nové ovečky. K čemu se upsaly? Ruku bych dal za to, že samy nemají ponětí. Vandas totiž v plamenné řeči hrnul jednu kritiku za druhou. "Jakási Džamila" (ministryně Džamila Stehlíková) je podle něj srovnatelná se členy sicilské mafie, vyhnat od koryt zaslouží i "Íčko" Ivan Langer a vůbec celý současný lumpenkabinet.

Jaký zázračný lék má Dělnická strana na finanční krizi, reformu důchodového systému či zajištění bezúplatnosti tuzemských úředníků, však skoro ani nenaznačil. Z Vandasových úst naopak plynuly stále jen bezobsažné fráze namířené proti systému. 

Jenže to už si stejně nikdo pamatovat nebude. V myslích účastníků demonstrace zbude jen pár obrázků: příjemný pán u mikrofonu slibující hezkou budoucnost, hromadný pochod za dobrou věc a nakonec horda těžkooděnců mlátící bezbranné "bojovníky za svobodu a demokracii".

A hlasy pro Dělnickou stranu utěšeně narůstají. Slyšet to bylo i při pondělní řeži. Mezi litvínovskými nebyl jediný zastánce policejní ofenzivy. Naopak, místní se "zakuklencům" snažili zásah co možná znepříjemnit. 

Podpora extremistickým hnutím je znát. Už při podzimních volbách do krajských zastupitelstev byla Dělnická strana v mosteckém obvodu šestou nejsilnější partají. A míří ještě výše. Spojitost mezi demonstracemi a volbami by hledal jen bázlivec...

Foto: Lucie Pařízková