O tom, že autorem libreta opery Mistr Jeroným je básník Karel Šiktanc, ví málokdo. Husákovské vedení Národního divadla roku 1984 netušilo, že pod jménem hudebního skladatele Iva Jiráska (1920-2004) dává z jeviště zaznít slovům tehdy umlčeného slovesného tvůrce. Archiv Národního divadla dodnes neuvedl věc na pravou míru.
Na stránkách http://archiv.narodni-divadlo.cz/ se můžeme dočíst, že Mistr Jeroným, příběh o Jeronýmovi Pražském, měl 27. a 29. září 1984 dvě předpremiéry, 12. října téhož roku premiéru a do 21. května 1985, kdy jej mohli diváci vidět a slyšet naposledy, byl uveden ještě šestkrát, celkově tedy devětkrát. Potom už nikdy nikde. To se moderním operám stává. 
Archiváři zaznamenali, kdo se na inscenaci "věnované Nár. divadlu ke 100. výročí jeho otevření" podílel, hle: "Dirigent: Bohumír Liška / Choreografie: Vlastimil Jílek / Kostýmy: Josef Jelínek / Režie: Ladislav Štros / Sbormistr: Milan Malý / Scéna: Vladimír Nývlt // Role / Mistr Jeroným: Josef Hajna, Miroslav Frydlewicz / Doktor Náz: Ivo Žídek / Šašek: Karel Berman / Eliška: Jitka Soběhartová, Hana Beranová / Heinrich z Piru: Jan Hlavsa / Arcibiskup Pierre D'Ailly: Jiří Joran / Kardinál Francesco Zabarella: Karel Průša / Konrád zvaný Prašivec: Jindřich Jindrák / Opilec: Bohuslav Maršík / Hostinská: Blanka Vítková / I. student: Alfréd Hampel, Milan Karpíšek / II. student: Pavel Horáček / III. student: Jan Hlavsa / I. žena: Marta Boháčová, Helena Tattermuschová / II. žena: Jadwiga Wysoczanská / III. žena: Agia Formánková / IV. žena: Růžena Radová / První kupec: Milan Karpíšek, Neuveden / Druhý kupec: Jaroslav Stříška / První stráž: Karel Hanuš / Druhá stráž: Josef Heriban / Minnesänger: Iveta Žižlavská / Hlas (nahrávka): Jana Jonášová / Velitel stráže: Pavel Červinka / Posel: Lubomír Havlák st. / Žena z lidu: Hana Beranová, Jana Suchánková // Spolupracovali / Asistent choreografie: Naděžda Sobotková / Asistent[ka] režiséra: Lydie Havláková / Hudební příprava: Milan Jíra, Jitka Nešverová / Inspicient: Ervín Schubert / Nápověda: Kateřina Kučerová / Pomocná režie: Miloslav Smrž", to všechno je jistě pravda, avšak informace "Autor libreta: Ivo Jirásek" pravdivá není. Archiváři už dávno měli napsat: "V programu byl jako autor libreta uváděn Ivo Jirásek, ve skutečnosti je napsal Karel Šiktanc, tehdy z politických důvodů zbavený publikačních možností."
Libreto, součást klavírního výtahu pořízeného Vlastimilem Pinkasem s vročením 1981, je dnes v držení agentury Dilia. Soud nad hudební kvalitou díla ponechme odborníkům, o literární síle libreta zato budiž řečeno, že je nesporná. Nechce se věřit, že tenkrát nikdo nepoznal osobitý, nezaměnitelný básnický rukopis. Už prolog je přece tak šiktancovský (Šašek jej zpívá, čteme v klavírním výtahu, "jako kuplet"): "Lezou kmáni, lezou páni / na trh světa za svítání, / cpou se, rvou se ve smetí. / Hrozí, prosí každý ráno, / ale štěstí vyprodáno / až do konce století. // Života je kousek, / života je škoda, / svět je samá voda, / svět je samá krev. // Plný soudní sály, / plný katedrály. / A už abys hledal / dříví na rakev. // Na sto madon, na sto kněží / žehná stádu ze sta věží, / pláče svatý kamení. / Leze, leze na řetěze / hříšnej svět a nedoleze / ku věčnýmu spasení. // Života je kousek, / života je škoda, / svět je samá voda, / svět je samá krev. // Plný soudní sály, / plný katedrály. / A už abys hledal / dříví na rakev."
Epilog je zrovna tak rozluštitelný (v osmi verších ostatně cituje píseň z prologu): "Jednou za čas někdo z lidí / vykřikne, že nenávidí / panskou lež a bezpráví. / Zbude po něm sem tam věta, / zbude po něm v polích světa / znameníčko krvavý. // Života je kousek, / života je škoda, / svět je samá voda, / svět je samá krev. // Plný soudní sály, / plný katedrály. / A už abys hledal / dříví na rakev."
A deset obrazů mezi prologem a epilogem? "Cimřička", "mesiášek", "šibenička"... Nikoho to netrklo? "Kdy už tohle všechno skončí? / Kdy to jednou pomine? / Stádo klečí, kozli mečí, / ó těch sladkejch svatejch řečí. / Gaudeamus Domine." Bývá operní publikum tak soustředěno na hudbu, že obsah, barvu ani vůni slov nevnímá? Nevíme.
Snad je červenec vhodný ke zveřejnění tohoto loňského objevu. Nikoli převratného, radostného však jistě. Červenec, měsíc, v němž Karel Šiktanc slavívá narozeniny. Letos už devětaosmdesáté. Na zdraví, Mistře! Číše výše!
