V minulých dnech se stala mediálním tématem korekce ve výši 22 milionů korun navržená Evropskou komisí kvůli střetu zájmu Jaroslava Faltýnka při jeho současném působení v dozorčí radě Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) a výkonu funkce člena představenstva holdingu Agrofert, který je největším příjemcem dotací z uvedeného státního úřadu.
Ministr zemědělství Marian Jurečka se chce dokonce soudit s Evropskou komisí kvůli navrhované finanční korekci a jeho úředníci zaslali do Bruselu návrh na zahájení smírčího řízení. Z mnoha vyjádření politiků a komentátorů se dozvídáme různé názory na to, proč vlastně o nic nešlo, že se Evropská komise mýlí a že se vlastně nic zásadního nestalo. Bohužel malá část z nich se podívala na podstatu celého problému.
Paragrafy o střetu zájmu
Ustanovení čl. 57 odst. 2 tzv. Finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie (nařízení č. 966/2012) uvádí definici střetu zájmů pro účely vynakládání prostředků z rozpočtu EU následovně:
"Účastníci finančních operací a jiné osoby podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie.
Pro účely předchozího odstavce ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného zájmu s příjemcem finančních prostředků ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby."
SZIF mj. rozděluje podporu poskytovanou Evropskou unií a uvedené nařízení je pro něj závazné. Dozorčí rada SZIF je kontrolním orgánem, který kontroluje činnost a hospodaření fondu. Jaroslav Faltýnek vykonával kontrolní funkci v SZIF a současně měl jako zástupce společnosti Agrofert hospodářský zájem na tom, aby tato společnost maximalizovala příjmy z dotací poskytovaných úřadem. Jednoduše pan Faltýnek nemohl být ve své pozici nestranný, čímž se dostal do střetu se zájmy Unie.
Nezávislá kontrola je součást kontrolního systému
Mediální obhajoba pana Faltýnka je založená na tom, že o ničem nerozhodoval, jenom dohlížel na hospodaření fondu, zjednodušeně na jeho účetní závěrku. Z jeho strany jde buď o účelovou manipulaci, nebo zřejmé nepochopení základních principů řízení nejenom evropských, ale i českých institucí. Pomineme-li uvedené evropské paragrafy, které jednoznačně vymezují, že působení na dvou židlích je jednoznačně protiprávní, je nutné zdůraznit, že kontrola a dohled je jedním z prvků kontrolního systému každého úřadu. Je to stejné, jako bychom připustili, že externí auditor, který dělá účetní závěrku úřadu, nemusí být nezávislý, protože pouze ověřuje nějaká čísla. Právě požadavek na nezávislost a nestrannost je základním principem jakékoliv ujišťovací funkce. Důvod je jednoduchý. Má přístup ke všem informacím, které by mohl zneužít v prospěch třetí strany, která ho platí. Zároveň by v takovém střetu zájmu nemusel objektivně konat ve prospěch úřadu.
Příklad, který by pochopil i laik
Pro běžného občana může při politických dezinformacích situace nepřehledná. Proto uvedu příklad, který je sice přehnaný, ale člověk na něm jednoduše pochopí podstatu střetu zájmu. Představte si, že dáte svoje děti do skautského oddílu nebo mateřské školky. Vedoucí skautu nebo ředitel školky bude člověk, který má indikovanou psychickou deviaci, v našem případě pedofilii. Bere léky a dochází pravidelně na kontrolu na psychiatrii. I přesto je jeho působení zjevným střetem zájmu, který může potenciálně uškodit dětem. Už jenom možnost, že by viděl děti při tom, jak se převlékají, je velkým pokušením, z kterého může mít negativní osobní prospěch. Každý rozumný rodič by takové působení nepřipustil. I když jde o extrémní příklad, vystihuje problém nepřípustného střetu zájmu.
Riziko zneužití pana Faltýnka
Podle zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF, je dozorčí rada kontrolním orgánem, který kontroluje naplňování poslání Fondu a veškerou činnost Fondu a jeho orgánů. Je zřejmé, že při své činnosti mají členové DR možnost přístupu ke všem informacím, jinak by nemohli svou funkci ve prospěch státu řádně plnit.
Podle statutu fondu jsou jeho činnostmi nejenom poskytování evropských dotací pro společnost Agrofert a další zemědělce, ale zabývá se společnou organizací trhu mnoha druhů zemědělských plodin, provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin, rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu potravin, provádí činnosti související se získáváním, zpracováním a předáváním cenových tržních informací a mohl bych takto pokračovat.
Z pozice člena dozorčí rady, jak jsem již uvedl výše, měl pan Faltýnek možnost přístupu k velice citlivým informacím, které byly pro vysokého manažera největšího zemědělského holdingu v rámci jeho obchodních aktivit zásadní. Riziko možného zneužití, které je tím nejpodstatnějším problémem jeho střetu zájmu, bylo v jeho případě až absurdně extrémní.
Představme si, že úředníci SZIF by účelově zvýhodnili velké podniky při udělování zemědělských dotací. Například tím, že by stanovili diskriminační podmínky pro udělení dotací malým a středním firmám. Můžeme předpokládat, že by Jaroslav Faltýnek z pozice člena dozorčí rady holdingu Agrofert, proti takovému počínání něco namítal, protože by současně bral možnost Agrofertu tyto dotace čerpat?
Kdo by měl případnou sankci 22 milionů zaplatit
Další otázkou, která se stala součástí přestřelek politiků na sociálních sítích a v médiích je, kdo by měl uhradit 22 milionů, kdyby Evropská komise svoje stanovisko nepřehodnotila. Je zřejmé, že jde o prokazatelnou škodu, která by byla působením pana Faltýnka způsobena českému daňovému poplatníkovi. Pan Faltýnek v televizní debatě argumentuje tím, že škoda nevznikla, protože peníze budou pouze "odečteny" z celého balíku evropských dotací. I toto je zřejmá dezinformace, která je nesmyslná. V této logice by jakákoliv korekce ze strany EK, která v minulosti byla udělena z důvodu špatného čerpání fondů, třeba dotačních podvodů, vlastně nebyla žádný problém, protože se jenom odečetla nějaká čísla.
V tomto případě by vznikla zjevná škoda rozpočtu SZIF a potažmo státnímu rozpočtu. Zmíněné finanční nařízení dále uvádí k riziku střetu zájmu následující: "Pokud toto riziko existuje, upustí dotčená osoba od takového jednání a předloží věc pověřené schvalující osobě, která vydá písemné potvrzení o tom, zda střet zájmů existuje. Dotčená osoba informuje rovněž svého přímého nadřízeného."
Jinými slovy kdokoliv, kdo je ve zjevném střetu zájmu, a to pouze potencionálně, musí v takové situaci bezodkladně informovat nadřízený orgán. V případě pana Faltýnka, který byl do DR SZIF schválen poslanci, je zřejmé, že měl před zahájením hlasování o své nominaci do DR SZIF veřejně informovat parlament. Pokud tak neučinil, došlo z jeho strany ke zjevnému porušení evropského nařízení a tím protiprávnímu jednání. Pokud tak na půdě sněmovny učinil, je odpovědnost za celou situaci na straně poslanců, kteří by vědomě hlasovali v rozporu s evropským právem.
Pokud by nakonec Evropská komise potvrdila korekci, měl by SZIF, který přijde v rozpočtu o 22 milionů, rozhodnout o uplatnění nároků na náhradu škody. Jestliže pan Faltýnek zatajil ve sněmovně svůj střet zájmu, je jasné, že uplatnění nároku by mělo být adresováno jemu. Pokud však postupoval podle práva a střet zájmu předem nahlásil, je odpovědnost za škodu prostřednictvím vědomého hlasování na straně sněmovny a pokutu za její rozhodnutí zaplatí stát, tedy daňový poplatníci.
Odpověď na to, kdo by měl pokutu zaplatit, proto najdeme ve stenozáznamu z hlasování Poslanecké sněmovny ze dne 14. května 2014.
Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí vydavatelství Empresa Media.
