V našich médiích a jistě i na sítích, kterým se z pohodlnosti říká sociální, se rozplevelil frazeologismus se souslovím "první dobrá" v předložkovém akuzativu. Co chvíli čteme, že někdo něco udělal "na první dobrou". Češi tak dokonce i mluví. "Vzali mě na první dobrou." "Jo, dal jsem to na první dobrou." "Na první dobrou frajer."
Například Michal Horáček, textař usilující o funkci prezidenta České republiky, řekl, snad aby se přiblížil lidu, toto: "Jistě si každý představí, kdyby mu někdo brutálně zabil dítě, že si přeje na první dobrou trest smrti." Výrok padl při "setkání s občany" v Jeseníku (viz Novinky.cz 3. 12. 2016). Rozuměli panu Horáčkovi jeho Jeseničtí? Asi ano.
Na otázku sportovního novináře Martina Haška, řídí-li se ve velké rychlosti instinktem, odpověděla lyžařka Ester Ledecká (viz Sport 7. 12. 2016): "Zatím je to tak, že v trénincích i v závodech mám dost rezervu. Ke kopci má člověk vždycky mít respekt. Nemám tolik zkušeností. I když mi Tomáš Bank poradí linii, která je rychlá a dobrá, a vím to i já, tak mi to trvá. Zkušeností nemám tolik, abych to dala na první dobrou..."
Začali se tak dříve vyjadřovat novináři, nebo naopak lidé jimi vyhledávaní? Helena Šulcová, moderujíc 29. 12. 2016 v Českém rozhlase pořad Radiofórum, zvolila tato slova: "Mezinárodní politická scéna v roce 2016 - to je naše dnešní téma, o kterém budeme hovořit až do třinácté hodiny, a když bychom se tak podívali na první dobrou, co si vzpomeneme z těch důležitých událostí v roce 2016? Tak určitě to byly americké prezidentské volby, potom brexit a terorismus, teroristické útoky..." Paní či slečna Šulcová si mohla "na první dobrou" odpustit, je to v citované promluvě zcela zbytné, avšak přinesla jí ho slina na jazyk - jako jiným přináší vycpávková slova "prostě", "jaksi" nebo "jakoby".
Zato Bohdan Bláhovec, dokumentarista, užil spojení "na první dobrou" nikoli bez rozmyslu. V anketě Týdeníku Rozhlas (viz vydání z 2. 1. 2017) "na téma Největší zážitek s vysíláním Českého rozhlasu roku 2016" byl zařazen do skupiny lidí, "kteří mají k rádiu blízko ať už pracovně, nebo si bez něj své dny nedokážou představit". Pan Bláhovec řekl (podle lexika však spíše napsal): "Byl to bezpochyby dokument Jakuba Čermáka a Andrey Knotkové o jejich cestě napříč Evropou Žít Evropu jinak. Potěšilo mě, že na první dobrou egoisticky exhibicionistické východisko přetavili v poetický tvar, který pojmenoval nejtěžší stezky současného geopolitického směřování právě skrze osobní malý příběh."
A v Blesku.cz zase věděli 22. 3. 2017, že když "se řekne slovo 'sýr', málokomu v České republice se na první dobrou nevybaví 'eidam'". Asi předtím provedli průzkum. " Zvedne telefon a na první dobrou spustí česky," napsal Sport 16. 4. 2017 o komsi, kdo snad česky spustit neměl. Ve Story říká jistá žena 27. 3. 2017: "... jen jsme nepočítali s tím, že se nám podaří takhle na první dobrou počít." A MFD cituje 3. 4. 2017 kanadského krasobruslaře Patricka Chana: "Ti mladí kluci vstanou z postele a na první dobrou předvedou čtveráka" (řekl tedy "na první dobrou" anglicky či francouzsky?).
Jak patrno, "na první dobrou" se objevuje v rozmanitých médiích, v ústech sportovců, umělců i redaktorů. Takový Ondřej Bezr, erudovaný kritik nejen hudební, už by bez "první dobré" snad ani nemohl žít: "zapátrá v paměti a 'na první dobrou' vytáhne..." (MFD 14. 2. 2015), "sice nepatří k jejich 'hitům na první dobrou', ale fanoušci ji samozřejmě znají" (MFD 25. 7. 2015), "ryzí, 'na první dobrou' chytlavé blues" (MFD 7. 4. 2016), "nebylo na první dobrou jasné, jaký hraje styl" (LN 18. 6. 2016), "asi leckoho napadne 'na první dobrou'" (LN 2. 12. 2016), "To ,na první dobrou' napadne asi každého" (LN 13. 1. 2017), "detaily, které zaujmou 'na první dobrou'" (LN 14. 3. 2017) atd.
Co s tím? Nic. "Na první dobrou", slovní spojení zprvu užívané jen v nahrávacích a filmových studiích (na první dobrou klapku), z nich proniklo ven, to se stává. Co v jazyce jako novinka může být svěží a vtipné, metamorfuje častým užíváním v klišé. Kdysi i "červená nit", "třešnička na dortu", "špička ledovce" či "výkladní skříň" byly nové, neotřelé, dnes patří do lexikálního vetešnictví české publicistiky. "Na první dobrou" se mezi tímto harampádím už taky ocitlo.
