Vím, titul je plagiát, který by mi možná záviděli i v Plzni: knihu Konec dějin a poslední člověk vydal Francis Fukuyama v roce 1992 a rozvinul v ní svou starší a lapidárnější stať Konec dějin z přelomového roku 1989. Dílo v podstatě - pojďme si to zjednodušit - pouze sdělovalo, že tržní ekonomika a liberální demokracie v zásadě navždy zvítězily a časovou jednotkou dalších, teď už jen věcných a nadobro neideologických dějin lidstva bude tedy z tohoto hlediska "jeden furt".
Ministr financí Miroslav Kalousek tento obecný rámec, toto dějinné paradigma tvůrčím způsobem rozpracovává v konkrétních, často velmi osobních detailech. Jednak je "furt" ve vládě za libovolnou stranu na postu financí (nebo alespoň šéfem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny). A jednak také "furt" něco reformuje. A to nepřímo na základě - podle odborářského termínu - "deformy", kterou za Špidlovy koaliční vlády fakticky spoluvytvářel s tehdejším ministrem financí Bohuslavem Sobotkou. Anebo na základě "škrtformy" (termín týchž odborářů), kterou přímo z postu ministra (nebo opět ze zákulisí s kvalifikovaným maňáskem na ruce) vedl za dvou koaličních vlád a jedné úřednické.
Miroslav Kalousek se také opravdu "furt" mýlí v odhadu růstu HDP - asi tak stejně často, jako bývá jmenován nejlepším ministrem financí zánovních, dravých a neotřelých tržních ekonomik. Opoziční padouch, jenž o Kalouskovi prohlásil, že je "furt v lihu", zpytuje právě svědomí ve vazební věznici.
"Kalousek je jednička," řekl o výbušném financovi s chemickým vzděláním Mirek Topolánek. I když se tehdejší premiér tak jen vymlouval z vlastního gesta, prostředníčkové obsedantní vulgarity na adresu poslanců, myslel to upřímně. Kdo jiný než jednička všech politických hitparád dokáže jedním dechem být zásadově antikomunistický a odmítat Jiřího Paroubka coby "přebujelé ego z vekslácko-kolotočářského prostředí". A po volbách (2006) s týmž expanzivním egem domlouvat vládu s podporou komunistů - a ještě se tvářit ukřivděně, když ho za to jeho rodná strana křesťanské orientace smetla ze samého vrcholu. Tohle jen tak někdo nezvládne, to už musí být v člověku něco robotického, netečného, leč silného. Aspoň ta ocelová pružina, která vám znenadání vyšlehne oko.
Kladivo na čarodějnici
Chceme-li pohnout zeměkoulí, je třeba mít pevný bod. Kalousek nejnověji našel takový v dani z přidané hodnoty, o které prohlásil, že tu bude opravdu "furt", za levých, pravých i nezařaditelných vlád. Něco na tom je, protože úplně všichni musejí kupovat zhruba stejné množství věcí nezbytných a přes cenu s přirážkou nejede vlak. Před ní boháč do daňových rájů neuteče a chuďas si rozmyslí, zda má na protest držet hladovku (a vysolí za potraviny, šatstvo i bydlení skoro celý svůj příjem).
Jenže u Kalouska jsou ty pevné body jako blesky za mořské bouře, která - naráz osvětlena - jeví se jako fotografie. U Kalouska je ve skutečnosti všechno v pohybu, jedno ve druhé se mění. Furt.
Hleďme, jak Kalousek orgánům činným v trestním řízení nezasahuje do kauzy Vlasty Parkanové. Nejprve naznačil, že by musely zavřít celou vládu, která nákup letadel CASA odhlasovala. Tomu říkám férovka, když někdo straší nejvyšší výkonnou mocí ve státě policajtíky, kteří už teď někde ustrašeně datlují jedním prstem výpovědi svědků (ba spíš svoje vlastní z práce). Kalousek dokonce nařkl tyto orgány z přípravy čarodějnického procesu: "Obviňují ji (bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou, kdysi Kalouskova nekvalifikovaného maňáska na obraně), že pije pivo, létá na koštěti na Petrovy kameny a obcuje tam se Satanem!"
"Kdo je Satan? Váš přítel Richard Háva z Omnipolu? Vy sám? Mluvte!" (Plesk! "Asi výchovná facka," řekl by určitě Radek John novinářům po odvysílání záznamu na mandátovém a imunitním výboru.)
Francis Fukuyama prozřel už šest let po vydání své slavné knihy. V září 1998 prohlásil: "Poslední měsíce ukázaly, že vývoj mě možná usvědčí z omylu." Konec, zvonec. Nikdo a nic není "nafurt".
