Jihočeský entomolog o víkendu v Praze podrobil českou demokracii vcelku lehké zkoušce. Demokracie v ní stejně propadla.
Můžeme stokrát polemizovat o tom, jestli je úplně cajk na Staroměstském náměstí předvádět slavnostní vjezd bojůvky Islámského státu. Osobně soudím, že když si lidé můžou hrát na husity nebo Rudou armádu, proč by si nemohli hrát na islamisty. Zakázáno to není - koneckonců pražský magistrát Martinu Konvičkovi jeho veselici povolil. Tolik k otázce, jestli to vůbec je legální, když už to je blbé.
A teď pojďme dál: Moje první poznámka k nedělnímu trdlování se týká toho, jestli podobné akce mohou nějak pomoct udělat z Konvičky relevantní politickou sílu. Odpověď zní ne, nemohou. Martin Konvička právě kvůli podobným akcím nikdy nebude nějakým malým českým Hitlerem, jak bývá občas vykreslován. Je to šoumen poněkud svérázného typu. To je asi tak všechno. Na politiku nemá.
Poznámka druhá: Konvička by si měl rozmyslet, jak dál s voláním po ozbrojování obyvatelstva. Pokud by v neděli na Staroměstském náměstí byl někdo se zbraní a použil ji, nikdo by mu nemohl nic vyčítat.
Poznámka třetí: Konvička svým happeningem nejspíš nechtěně prověřil míru naší schopnosti být demokraty. Esenciálně to předvedl někdejší ministr spravedlnosti, dnes europoslanec Jiří Pospíšil. Ten se nechal slyšet, že je absolutním zastáncem svobody slova, ale tohle (rozuměj Konvičkova šaráda) tedy v žádném případě. Na tuhle obojakost pozor. Svoboda slova buď je, nebo není. Neexistují v ní výjimky tohoto druhu.
Poznámka čtvrtá: Ozývají se hlasy, které se ptají, jak je možné, že Konvička pořád ještě učí na vysoké škole. Nejčastěji bývají slyšet od lidí, kteří se v akademické sféře pohybují také - a také zastávají nějaká politická stanoviska. Například se zastávají anarchistů nebo squatterů. Pokud by z univerzity musel odejít Konvička, pak je na místě vyhnat z akademické půdy každého, kdo se kdy dopustil nějakého politického stanoviska.
Nechci hodnotit to, co Konvička na Staroměstském náměstí předváděl jinak, než z hlediska svého osobního vkusu. A co se toho týče, je mi to vlastně lhostejné. Co mi lhostejné naopak není, je to, že stačí taková trapná lapálie, aby se ukázalo, jak málo "umíme" demokracii. Nevím, třeba se nakonec ukáže, že Konvička se svým permanentním zkoušením hranic tolerance udělá pro českou demokracii víc než smečka pokryteckých strážců veřejného blaha, která se umanutě pustila do Jaromíra Nohavici kvůli banálnímu popěvku o Arabovi, co mu sahá na babu...
