Očima Martina Hekrdly
Národní probouzení
20.09.2012 18:38 Glosa
Moje poslední glosa Pančovaná země ve finále křivdila kolegům v agenturách a médiích. Ne, většinou se nesnažili nás uspat k neprobuzení tím, že by, jak jsem tvrdil, necitovali francouzský list Le Monde k metanolové aféře. Ta stále trvá, stále v ní umírají lidé. Stále se ptáme, kdo je opravdu, ale opravdu vinen. A tak je dobře, že ČTK již 15. září odpoledne citovala - a následně mnohá naše média, byť ne hned a vždy úplně - pražského dopisovatele Le Monde Martina Plichtu: "Zatímco čeští výrobci a dovozci alkoholu již několik let varovali před prudkým rozvojem černého trhu s alkoholem v zemi, úřady nezasáhly."
A dál byl jeho text ještě tvrdší, ne-li - myslí si jistě naše vláda (může-li vláda myslet) - zpolitizovaný. "Po výrazném zvýšení daní v roce 2010 se daňové příjmy z prodeje alkoholu snížily o třetinu, ale ne jeho spotřeba. Drastické omezení personálu inspekčních služeb (hygienické, obchodní a zdravotní inspekce) kvůli rozpočtovým škrtům prováděným ultraliberální vládou a zaměření kontrol v zásadě na zahraniční distribuční řetězce zajistilo restauratérům a majitelům stáčíren prakticky naprostý klid na jejich kšefty." Tolik Le Monde v sobotu před polednem.
Výkonné jedničky
Ultraliberální vláda! Jejich kšefty! Když jsem to dvě hodiny před ČTK ve vlastním překladu pustil po informační dálnici, v jakési hnusné přikrčenosti stálo v mém textu: "jejich obchody". Až tak hluboko jsem klesl, zatímco národ - ba i ČTK - se vzbouzejí a hrozny hněvu těžknou k vinobraní.
O národní buditele není teď nouze. Samozřejmě, v jejich čele kráčí Miroslav Kalousek, o němž se už od éry Topolánkovy ví i v zahraničí, že je "jednička" (a celý svět umí gesto, které tento povznášející fakt vyjadřuje). Ministr financí v zápalu boje s šesti rebely z lůna ODS o daňový balíček najednou prohlásil: Je "mnohem lepší zdanit spotřebu než zdanit výkon".
Jak osvětlující a záhadné zároveň! Nad tím člověk oka nezamhouří ani za dlouhých zimních večerů. Ne snad proto, že by někomu nebyl zřejmý hlavní úkol DPH: oškubat všechny chudší Čechy, kterých je většina a na spotřebu základních nezbytností vydají valnou část svých příjmů. Záhada je v tom, proč si Kalousek myslí, že takový uhlobaron podává násobně větší výkon než - dle rozdílu v příjmech soudě - všichni jeho horníci (nebo jen jeho nájemníci).
Jasně, baron riskuje velké investice, manuálové "jenom" své životy při střetu s důlním metanem anebo metanolem v hospodě. Nebo střechu nad hlavou v nájemním bytě při střetu s - tak rozhodl soud - gaunerem. On pobírá zisk za tržní riziko, oni a vlastně my všichni za práci, při níž hledíme do blba (ne, nebudu ho jmenovat). Ale kde se ten zisk líhne, jak se generuje, nechtějí prozradit ani v Liberálním institutu. Když uhlobaron (zbrojobaron, lihobaron apod.) zaplatí cenu peněz (úroky), strojů (amortizaci) a práce (mzdy), měl by být - matematicky vzato - zisk nulový. A přece všichni reinvestují, přikupují nové mašiny, firmy, politiky i státy. A kření se na nás shora jako houpací koně.
Nikoli, v drtivé většině přímo nekradou, nepřenášejí miliony v krabicích od vína a nevolají "URNA, jsme v prdeli!" Má to cosi společného s banálním stříháním ovcí. Mechanismus vytěžování lidí je znám do detailů už skoro dvě století. Jen se na to zapomnělo, jen jsme nad zkušeností dějin usnuli.
Ještěže máme Kalouska, národního buditele. Nastolil téma, lid procitne a snad tu žárovku vymyslí.
Opojná arogance
Trošku si zdříml i ten dopisovatel Le Monde, když metanolovou patálii zahájil až "výrazným zvýšením daní v roce 2010". Houby s octem! V letošním srpnovém čísle měsíčníku 21. století - revue objevů, vědy, techniky a lidí čteme doslova: potravinovým podvodníkům "nahrává neuvěřitelná skutečnost, že roku 1992 došlo ke zrušení závaznosti přísných státních a podnikových norem jakosti". Příčinu dokládá revue slovy nejmenovaného tehdejšího papaláše té naší, ještě zánovní pančovací éry: "V nových podmínkách se bude každý výrobce přirozeně snažit uplatnit na trhu vysokou kvalitou svých výrobků." Ano, to přece vidíme. Jakže to tenkrát, samostatnému Česku na uvítanou, řekl Milan Uhde? "Republiko, dobrý den!" To je, oč tu běží. A běželo od začátku.
Jedno probuzení z posledních dnů je kruté, jako by způsobené rykem kasárenské trubky. Zadul do ní zase ten Kalousek, když ve středečním rozhovoru pro TÝDEN.CZ čelil výzvě "svého" stínového ministra Jana Mládka z ČSSD, aby tváří v tvář metanolové aféře podal demisi. "Pan Mládek je občan bez jakéhokoliv mandátu, nemá žádnou politickou odpovědnost," řekl Kalousek. "To znamená, že si může plkat, co chce. Já to respektuji, ale nevidím důvod, proč bych na to reagoval." A o chvíli později znovu: "Budu reagovat na někoho, kdo má mandát od voličů, ne na plky pana Mládka."
"Občan bez jakéhokoli mandátu." Vždyť to je většina z nás, skoro všichni. A můžeme si plkat, co chceme, aniž donutíme k reakci hodné demokratických poměrů jakýsi nový "předvoj" této země, politickou moc nových "lidí zvláštního ražení", novou hrstku nabobů "s mandátem" lidu. Chybí už jen málo, aby si řekli o "vedoucí úlohu ve společnosti". Ústavní článek 4 je od roku 1989 neobsazený - a ani ty ratingové agentury si zatím netroufly.
Národ se určitě probouzí. Ale některým jeho lídrům by snad - pro začátek - stačilo vystřízlivět.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.