Očima Martina Hekrdly
Nesystémové grilování Davida Ratha

Ratha si Nečasův kabinet musel vymodlit. Jeho převoz z Litoměřic do Prahy před mandátní a imunitní výbor padl zrovna na den, ba hodinu ukončení odborářského sněmu, kdy protestní průvod odborů a aktivistů z platformy Stop vládě vyrazil ke Strakově akademii. To by zasloužilo Oscara pro všechny ve štábu - od režiséra přes scénografa až po tu pilnou paní svačinářku. Kdyby to ovšem neřídil boží úradek, ba sám Spiritus sanctus, Duch svatý. Amen.

Však také Ratha grilovali v břevnovském zařízení ministerstva vnitra zvaném Spiritka a vybaveném i venkovní zahradou pro grilování (většinou masa běžných, nikoli velkých zvířat). Nažhavené záznamové přístroje i redakční mozkové závity sledovaly pohyb středočeského exhejtmana jako řídící středisko NASA při přistání Apolla 11 na Měsíci. "Malý krok v boji s korupcí, velký krok k záchraně vlády," mohli bychom parafrázovat výrok Neila Armstronga.

Čím byl, tím byl Rath

Někteří zlomyslní občané, kteří asi moc čtou detektivky (namísto sebraných spisů pana prezidenta), se ptají po kriminalisticku: Cui bono? A hned si odpovídají takříkajíc po stranické linii: Ten to byl, komu to slouží. Pomrkávají na vládní strany, šimrá je v paměti plukovník Kubice, vidí analogie s volbami 2006 a letošními krajskými. Poukazují na odvádění pozornosti od konce sociálního smíru v Česku.

Příliš zjednodušené. Byl to (ovšemže s výhradou presumpce neviny) David Rath tam s tou krabicí, nikoli Nečas s Drobilem a Vondrou. A s úplatkem tak velkým, že by do něj museli zapřáhnout Nagyovou, která je zvyklá "dřít jako kůň". Byl to Rath. A nijak mu to neslouží. Ani ke cti, ani ku prospěchu.

Jenže nejen jemu a jeho bývalému politickému dresu tenhle tyátr škodí. V posledním čísle časopisu TÝDEN vytrčela do prostoru skvostná věta jako stvořená pro žlutý zvýrazňovač (můj oblíbený): Obavy ze zatčení Ratha a ostatních mají i "někteří občanští demokraté", protože "systém... vznikl v době, kdy kraji vládla právě ODS".

Ples opeřených upírů

Tohle přímo volá po zevrubném zpracování. Vždyť ti sociální demokraté, hnaní dnes uličkou trestního stíhání nebo "jen" hanby a odpovědnosti, byli pouhými uživateli již zavedeného systému. Ocitli se v roli patentovaných kupců, přebírajících standardní zboží, skoro "značkové", protože posvěcené tradicí. Byli pasažéry, kteří naskočili do dávno rozjetého vlaku, aby je manželky, milenky a přátelé neměli za blbce.

Ne, tenhle systém nevznikl až tehdy, kdy "kraji vládla právě ODS". Kořeny toho systému sahají do doby, kdy kraje ještě ani neexistovaly a ODS v čele pravicových koaličních vlád řídila z Prahy celou zemi. Přímo, bez mezistupňů. Nechtěla se dělit ani o moc, ani o peníze.

O bále devadesátých let, kdy se kolem tomboly zhaslo a nezbylo v ní skoro nic, existuje obsáhlá literatura. Opozičně smluvní i krajské redistribuční a eurodotační "cinkovny" peněz vyrostly z této klausovské tmy. Inspicienti té celonárodní černé hodinky upřímně věřili, že každé - i špinavé - privátní peníze se zapojí do světa neviditelné ruky trhu. A poslouží k vzestupu celé společnosti.

Vysoko zvedat erb s modrým opeřencem a zároveň dštít síru na Davida Ratha a vše oranžové je sice pochopitelné, ale nevkusné. Je to - omlouvám se za omletost velmi přesného slova - nesystémové.