Má-li Josef Dobeš (VV) kouska cti v těle, sbalí na konci března kufry. Přesně jak to slíbil v lednu v případě, když nevyřeší katastrofální stav čerpání eurodotací. Během ani ne čtrnácti dnů, jež nyní do šibeničního termínu zbývají, by to ale zvládla leda tak Arabela s kouzelným prstenem. Pro běžného smrtelníka, jímž Dobeš je (jakkoli se zdá, že se za něj nepovažuje), je jednoduše nereálné v této lhůtě připravit projekty za 6,2 miliardy korun tak, aby oko bruselského úředníka nepostihl tik - vlastně eurotik.
Bojím se však, že Dobeš není ani Arabela, ani Kuchtová v sukních, jíž dotace z Bruselu zlomily vaz a vypařila se bez zbytečných cavyků. Dobeš naopak na funkci lpí jako čaroděj druhé kategorie Rumburak na snu sbalit Arabelu a ovládnout Říši pohádek.
Vraťme se ale do reality. Stále mi leží v žaludku nedávná premiérova věta. Dobeše hájil slovy, že nejenom v odborném aparátu českých ministerstev, ale i na naší politické scéně existuje skutečně jen velmi omezený počet lidí, které můžeme zcela zodpovědně označit za skutečné odborníky na čerpání eurofondů.
No, potěš pánbůh! Co tedy dělají ty tisíce úředníků placených přímo z Bruselu, kteří sedí v českých úřadech v sekcích řízení operačních programů? Vždyť jen na školství jich ještě nedávno bylo přes 150. Kanceláře mají v luxusní budově Corso IIa v pražském Karlíně, taktéž pronajaté z peněz tekoucích z EU. A potěš pánbůh podruhé! Vždyť programovací období začalo 1. ledna 2007, nikoli před pár měsíci. Proč jsme tedy v čerpání unijních fondů až čtvrtí odzadu a za námi jsou jenom Rumunsko, Bulharsko a Itálie?
Loni jsme získali z rozpočtu EU o 17 miliard korun méně než o rok dříve. Za pět let nynějšího sedmiletého programového období k nám z Bruselu přiteklo jen asi 17 procent z celkové částky. Například kvůli Dobešově neschopnosti čerpat 53 miliard v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost přijde státní pokladna již stoprocentně o část těchto prostředků.
A ať se ministr nevymlouvá na předchůdce; zdatný manažer nepotřebuje za rok vystřídat ve funkci řízení eurofondů sedm nebo kolik vlastně šéfů. A pochybné projekty, jež musel Dobeš po kritice Evropské komise stopnout, jsou také z jeho dílny. Například půlmiliardové OKNO, které mělo nabídnout vzdělávání dospělých a jež úřad posléze přejmenoval na FINGRAM.
Reálnou hrozbu ztráty miliard pro školství potvrzuje Brusel. V sázce je tak proplacení projektů, mezi něž patří i rozporuplné státní maturity, reforma VŠ, šablony do škol, soustavy kvalifikací, již zčásti zaplacené z peněz českých daňových poplatníků. Systém totiž funguje tak, že je Brusel proplácí až zpětně. Peníze, které měly pomoci českému školství, tak zřejmě v době, kdy není na platy učitelů a pomůcky, vyluxují státní kasu. Z ní ale bude i nadále dostávat měsíc co měsíc Josef Dobeš, ministr druhé kategorie, tučný plat.
