Očima Jakuba Kvasničky
ŠOK! Když v Praze nasněží...

V Praze je sněhová závěj vzácnější než podnětná diskuse v Poslanecké sněmovně, tudíž nás, Pražáky, mění v úplně jiné lidi. Lidi, vyrovnávající se se skutečnou přírodní katastrofou. Jednou za rok je třeba být k nejlepšímu městu světa a nejchytřejším lidem v republice trochu iracionálně přísný, a tak si pojďme shrnout deset věcí, které se stanou, když za jeden večer v Praze nasněží nepředstavitelných dvacet centimetrů - tak, jako včera.

1. Auta jsou vražednými zbraněmi. Neřešitelný problém nastává už při samotném čištění vozidla zavaleného sněhem. My Pražané většinou nemáme v kufru smetáky, spíš tenisovou raketu, a tak odstraňujeme sníh tenisovou raketou. Tímto autor článku dává jen příklad, vůbec se mu to nestalo.

2. Obecně na silnicích všichni jezdí tak, jako kdyby sníh nebyl sníh, ale teroristická organizace.

3. Cca 38 procent Pražanů do neřešitelně klouzavé sněhové závěje vyráží s tím, že prostě nabourá, načež nabourá. Takže pak 38 procent Prahy stojí. 

4. Když v klidu předjíždíte na přehledném úseku Citroen Berlingo jedoucí 21 km/h, žena uvnitř na vás následně logicky troubí a bliká, protože jste ji málem zabil.

5. Minimálně sedmkrát za den vám přítelkyně/matka napíše, že je "tam jako v pohádce", což si vždycky rád v té dvouhodinové zácpě přečtete.

6. Je lepší jezdit sockou. Už jen kvůli té naprosto skvělé skutečnosti, že konečně můžete potkat nějakého známého, kterého jste dlouho neviděli a teď s ním musíte vést povinný rozhovor (jinak byste si ho samozřejmě "jako" nevšímali), protože téma "My čekali jaro a zatím přišel mráz - tak strašlivou zimu nečekal nikdo z nás," vás zabaví po celou cestu trasy metra A, B i C.

7. Sociální šílenství. Všichni Pražané si fotí sníh a dávají ho na Facebook s tím, že vyfotili sníh. Následně se přidávají další s komentáři typu "u nás taky" a s fotkami, že u nich je taky sníh. Navzájem si to lajkují.

8. Stačí, aby kdekoliv po Praze byla alespoň desetistupňová nakloněná rovina o ploše minimálně deset metrů čtverečních - a už na ní bobuje přibližně osm set šedesát dětí. 

9. Můj soused, pohodář a strašně sympatický Vietnamec (vážně) a Pražák jak poleno (fakt), vyjde ven, koukne na svého zasněženého bavoráka, řekne "hrozný hrozný" a rozhodne se, že dneska do Sapy nepojede a raději bude doma zpívat. Zpívání miluje, to je slyšet. Každopádně udělá ze všech Pražáků nejlíp.

10. Vrcholem pražské ubohosti je pak to, že někdo o sněhu v Praze napíše článek jako je tenhle. Už aby to slezlo.